Malostranskou besedou zazní koncertní pocta Petru Kalandrovi

Třicet písní vybrali Kalandrova dcera Karolína a Jan Spálený. Klíčem byl zásadní podíl zpěváka, kytaristy, hráče na foukací harmoniku, skladatele a textaře. Kromě kalandrovské "klasiky" jako je třeba Měšťácký blues nebo Nebeská brána na 2CD najdeme skladby ohrané víc na živých koncertech než na nosičích, písničky, které vyšly třeba jen jednou a nejsou už k dostání, jedna (Hádej) vychází vůbec poprvé. Kromě základní sestavy tu hrají a zpívají i "přátelé a hosté"...



Pro Jana Spáleného je připomínka společné cesty s Petrem Kalandrou srdeční záležitost. "Petr byl pro mě zásadním setkáním. Otevřenej, rovněj, štědrej člověk." Amatérské Sdružení Profesionálních Muzikantů (ASPM) bylo – vedle skupiny Marsyas – hudebně i lidsky nejpodstatnější součástí Kalandrovy kariéry. Jan Spálený vzpomíná, že se kdysi s Petrem Kalandrou potkali vlastně náhodou, protože každý se do té doby zabýval jiným hudebním žánrem."Bylo to ve studiu, on tam nahrával s Marsyas a já dělal nějakou hudební režii. Nakonec jsme zůstali sami, od vzal kytaru, já sedl k piánu, něco jsme zkoušeli spolu zahrát, a najednou jsme si to užívali. A protože jsme dělali každý jinou muziku, mně se líbil rythm&blues, jemu americkej folk, tak jsme se stýkali vlastně na úplně úzkém proužku zájmu. Ale jak jsme si tak hráli, bylo to pěkný, fungovalo to..."

Jako když se brousí manželství
Když došli k nápadu, že spolu něco udělají, uvědomili si prý, že potřebují hudebníka. "Někoho, kdo dobře hraje a bude se umět s námi nějak porovnat. Františka Havlíčka jsem znal od dixielandové muziky, čili uměl improvizovaný tradiční jazz; ukázalo se, že jsme zvolili velmi dobře. Vylaďovali jsme se společným hraním a společným životem, asi tak, jako když se brousí manželství."
Jan Spálený vypráví, jak za jedinou noc vznikla česká verze písně You've Got a Friend: "Bylo to v hotelu Černigov v Hradci Králové, pouštěli jsme si na kazeťáku písničky Carole King a u téhle Petr řekl, že by ji chtěl zpívat. - Tak to rychle přelož a já to pak srovnám do řádek - navrhl jsem. Petr byl vnímavý na angličtinu, uměl rychle reagovat, přeložil text nahrubo, pak jsme kouřili fajfku, pili víno a brousili to, a ráno byla písnička s českým textem Zavolej jen moje jméno hotová. Já to napsal jako ženský part, on to tak zpíval, a nikomu to nevadilo. Ta písnička je krásná. Hráli jsme ji pak nesčetněkrát..."

Fenomén Petr Kalandra podle Jana Spáleného nelze vtěsnat do

Petr Kalandra Petr Kalandra (10. března 1950–7. září 1995) bluesový hudebník, kytarista, hráč na foukací harmoniku a skladatel a textař. Působil ve skupinách Marsyas, ASPM, Blues Session. Byl vyhledávaným studiovým hráčem, nazpíval také písničky pro film Tankový prapor. V sedmdesátých letech hrál společně s mnoha známými hudebníky, (například Zuzana Michnová, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Jan Hrubý nebo Vladimír Mišík). Od roku 1973 vystupoval se skupinou Marsyas, od roku 1984 vystupoval v triu ASPM. Od roku 1991 hrál se skupinou Blues Session.

nějakých hudebních škatulek. "Jeho projev stojí na osobnosti, schopnosti komunikace, u něj byla ojedinělá, to se nedá naučit, buď to v člověku je nebo není. On opravdu mohl jenom přijít a držet se kytary a lidi mu věřili, že je na světě hezky, i když nebylo, i když přišel na to jeviště třeba zdevastovanej, ale to nevadilo, měl svoje charisma. A v písničkách, které si napsal sám, a těch bylo vlastně dost málo, dokázal říkat osobní věci s cudností a přitom to mělo sílu. Ona to dělá spousta lidí, že se obnažuje, a je to odporný. To ale nebyl Petrův případ. A to taky nebyla záležitost intelektu, to byl instinkt."

Karolina Kalandrová, která spolu s Janem Spáleným vybrala písně na aktuální dvojalbum, míní, že nejen hudebně, ale lidsky bylo období v triu ASPM pro otce zásadní. "Bylo s ním hodně srandy, spoustu důležitých věcí nás naučil nebo dokázal předat, a nemyslím tím sféru materiální, mě i sestru Kristynu například naučil poslouchat dobrou muziku..." Podle Karoliny otce hodně rozladil fakt, že po roce 1989 se obecně lidi u nás přiklonili ke konzumnímu způsobu života. "Celou dobu žil revoltou, a pak byl takovej ztracenej, myslím, že ho to zlomilo, když třeba přišel za kamarády, že by si mohli jen tak zahrát jako dřív, a oni měli kšefty a zadarmo už se jim nechtělo..."

Jan Spálený s Karolinou Kalandrovou


"Ten zlom, který jsme spolu připravovali, když jsme jezdili po školách jako "agitka" a říkali věci, které se ještě nesměly, nás pak vlastně na čas odřízl. "Než na nás začali zase chodit jako na hudbu, tak jsme živořili. Trvalo to asi rok a půl, prodávali jsme hudební nástroje, Petr déle než já, já zase vyráběl autíčka. A teprve potom znova lidi začali vyhledávat muziku." Pro Petra už ale bohužel bylo pozdě. Zemřel v pětačtyřiceti.