Že by album, jež bude českou poctou Johnnymu Cashovi, mohlo vzniknout v Nashvillu, napadlo kapelníka Malina Bandu a Druhé trávy Luboše Malinu. "Najít správné spolupracovníky i studio mi nakonec pomohla zpěvačka Saša Langošová, která právě nahrávala se svou kapelou November 2nd nové album s nashvillským producentem a kytaristou Stevem Walshem," vysvětluje Malina. "Luboš to v Nashvillu zná, jezdí tam často a měl pravdu: vše se točilo vúžasné atmosféře a za krátký čas," říká Pavel Bobek.
Steve Walsh pro Pavla Bobka postavil kapelu složenou z předních muzikantů. Kontrabasu se ujal držitel Grammy Victor Krauss, šéf kapely Lylea Lovetta, známý také díky spolupráci se svou sestrou, zpěvačkou Alison Krauss, kytarové party nahráli Guthrie Trapp (např. Garth Brooks, Travis Tritt, Alison Krauss) a Steve Walsh (spolupracoval s Erasure, Norah Jones...), za bicími zasedl Jerry Roe. Kontrabas na albu hraje pro tento projekt nejdůležitější muzikant, dlouholetý kontrabasista Johnnyho Cashe Dave Roe, který Cashe doprovázel v posledních letech jeho koncertní kariéry. "Vzpomínal nadšeně na Prahu a na svíčkovou a sliboval, že bychom mohli uspořádat turné...," říká Pavel Bobek a doplňuje, že v nashvillském studiu vznikla instrumentální část všech nahrávek alba, přičemž něco se ještě dotáčelo zvlášť, rovněž v Nashvillu, a vokály se pak pořizovaly v Česku. "Například hráč na foukací harmoniku Charlie McCoy byl na svém letním sídle na Floridě asvůj part poslal elektronicky."
Se správnou pointou
Kromě nashvillských muzikantů však na albu uslyšíme i přední české bluegrassové a country muzikanty. Banjo, dobro a další akustické kytary do patnácti písniček nahráli členové Druhé trávy, například píseň Sunday Morning Coming Down (Nedělní ráno) točili na místě jako Bobkův duet s Robertem Křesťanem. V písni It Ain’t Me, Babe vokál Cashovy manželky June Carterové nahradila Pavlína Jíšová. Známou Highway Man si zase zazpíval s Míšou Leichtem zCopu, Křesťanem a Wabim Daňkem. "U téhle písně, kterou jsme kdysi dávno nazpívali s Michalem Tučným, Mikim Ryvolou a Wabim Daňkem, si Zdeněk Rytíř přál předělat pointu, která kdysi z ideologických důvodů neodpovídala originálu. Tak jsme ji teď nahráli znova, ale jak ji ti muzikanti zahráli," říká Pavel Bobek. Dívčí party obstaraly Pavlína Jíšová, její dcera Apolena Lounková a Ája Šulcová, v mužských se uplatnili kromě Bobka a Křesťana také Wabi Daněk a Míša Leit.
Pro Pavla Bobka je zážitek z nahrávání v Nashvillu i pobyt v Americe nezapomenutelný: "Počátkem loňského října jsme odletěli do Chicaga, tam jsme uspořádali koncert krajanům a další den jsme pak sedli do auta a do Nashvillu dojeli pozdě večer. Hned první zastávka na osvěžení po cestě byla v prvním baru–a už jsem byl chycen. Nádherně tam hráli takoví muzikanti, jaké tady neslyšíte, a přitom hrají za symbolický dolar nebo vůbec zadarmo, jen pro to potěšení z muziky. Už tam to bylo rovnou krásné," líčí Bobek.
"Bydleli jsme u Lucy, takové trochu trhlé Američanky, která miluje Prahu, má tady pronajatý byt a vítala nás v noci cedulí na stole: ,Welcome home!‘. Cestou domů jsme se se ženou ještě zastavili v New Yorku, bydleli jsme na Manhattanu," dodává.
V kantýně, kam chodil Cash
Pro českého zpěváka je nepochybně v Nashvillu plno příležitostí k jedinečným zážitkům: "Představte si, sedl jsem si ve studiu do křesla a někdo mi řekl, jo, Pavle, před čtrnácti dny tu seděl Kris Kristofferson. Pak jsme šli na oběd do takové jako kantýny, kam chodíval jíst Johnny Cash. Nic moc na pohled, ale jídlo tam bylo dobré, levné a hlavně to tam dýchalo tou nenapodobitelnou atmosférou."
Album s názvem Nic nehledám nabídne známé písně Johnnyho Cashe s českými texty, většinou novými. "Hodně textů napsal Robert Křesťan, jeden Pavlína Jíšová, jeden její dcera Adéla, také Wabi Daněk a jeden, k titulní písni, jsem napsal já. Ten název – Nic nehledám – je vlastně symbolický. Protože já už opravdu nic nehledám. To, co mě potkalo, není splnění nějakého snu. O tomhle jsem ani nesnil."
