Němý film o patronu české země se Zdeňkem Štěpánkem v titulní roli se na plátně objeví 80 let po svém vzniku, navíc s původní hudbou v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Záštitu nad večerem, který odvysílá na programu ČT2 Česká televize, převzali premiér Petr Nečas a arcibiskup Dominik Duka. Průvodcem bude Marek Eben.
Prvorepublikový velkofilmFilm Jana Stanislava Kolára (1896 až 1973) je v české kinematografii raritou. Jeho rozpočet dosáhl tehdy astronomické výše šesti milionů korun (v roce 1930 činila hodinová mzda průměrně 4,05 korun - pozn. red.), hrály v něm domácí i zahraniční hvězdy a jako první v tuzemsku získal finanční podporu státu. |
Bezmála dvouhodinový snímek s původní hudbou Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky je dosud jediným pokusem, jak převést příběh knížete Václava na filmové plátno.
Smyslem obnovené premiéry je přispět k diskusi o tom, co vše tvoří obsah relativně mladého státního svátku Dne české státnosti 28. září a jaké místo v něm svatováclavská tradice může mít.
"K nám se dostal začátkem 40. let," řekl ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla a upozornil, že první vědecká restaurace se o třicet let později uskutečnila za dohledu režiséra Kolára. Měli k dispozici šest hořlavých kopií a původní negativ.
"Odborníci porovnali každý záběr a zjistili, že dějové scény byly prakticky totožné. Tak vzniklo faksimile tohoto původního díla," dodal. Společně s přípravou obnovené premiéry filmu Svatý Václav natočil režisér Martin Suchánek stejnojmenný dokument s podtitulem Světec - kníže - legenda.
Zachycuje v něm postup renovace filmu a vypráví svatováclavskou legendu. Česká televize ho odvysílá po přenosu z Rudolfina od 22:00 hodin.
Film propadl
Němý Kolárův velkofilm v době vzniku publikem nepřijalo. Původně měl mít premiéru u příležitosti svatováclavského milénia v roce 1929. Kvůli vysokým nákladům na natáčení se do kin dostal o rok později, tedy v době nástupu zvukového filmu, a diváci o něj neměli zájem.
Před pár lety objevil muzikolog Viktor Velek v rozhlasovém archivu partituru původní hudby a doufal, že se podaří realizovat obnovenou premiéru. Díky filmovému archivu, rozhlasu, televizi a úřadu vlády se to podařilo.
Podle historika Tomáše Hály měly nad natáčením filmu koncem 20. let minulého století dohled Akademie věd a ministerstvo školství. "Natáčení bylo náročné, za kamerou se vystřídali minimálně čtyři kameramani. Herců byla více než stovka a komparzistů přes tisíc. Snímek se tak dostal do kin až v dubnu 1930, kdy se už začínaly hrát zvukové filmy," řekl.
Kolár, který byl spoluautorem scénáře, věděl, že diváci mají nejraději melodramata. Proto do příběhu zahrnul i milostný motiv prostřednictvím Radmily, která přestože miluje Václava, vdá se za Boleslava. Zesílil i motiv zla v podobě šlechtice Skerže, otce Radmily.
Filmový historik Pavel Taussig upozorňuje, že cenzura film v době vzniku zapověděla mládeži. Až když z prologu zmizela kojící žena a byly vystřiženy scény Václavova probodnutí a uškrcení sv. Ludmily, mohla na představení školní dítka. Filmový historik Petr Kopal upozornil v loňském časopise Cinepur, že stavby obou hradů na Strahově spolkly 40 vagonů dříví, 170 tun sádry, šest tun hřebíků, 12 tun barev a 50 nákladních aut různých rostlin, travin a mechů.
"Pro bitevní scény bylo zhotoveno 2300 štítů, 800 kopí, 600 mečů a 100 železných helem," napsal.
