Vondráček dostal cenu vysídlenců za dokument Zabíjení po česku

Vondráček přiznal, že dlouho přemýšlel, zda ji má přijmout. Nakonec se tak prý rozhodl i s ohledem na předchozí nositele. "Nechal jsem si i radit od přátel i politologů a historiků a nakonec jsem sám došel k tomu, že když loni tu cenu dostala Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny, předtím 'maďarský Havel' György Konrad, který sám byl pronásledován nacisty, ... tak kdybych já ji odmítl, tak bych je měl za politicky naivní, hloupé nebo možná užitečné idioty v nějakých hrách, a to oni nejsou," prohlásil sedmačtyřicetiletý rodák z Mariánských Lázní. Stejně jako oni se prý domnívá, že "65 let po válce nikomu neublíží zabývat se problémy vyhnanců a troška té empatie vůči nim snad nikoho nezabije".

Dokument Zabíjení po česku měl premiéru v květnu a zachycuje takzvané divoké odsuny Němců od květnového konce války do Postupimské konference v létě 1945, kdy bylo z Československa vysídleno asi 700.000 Němců. Při některých násilnostech, které je provázely, přišly tisíce z nich o život.

Emocionální šok
"Já tam mám příběhy těch lidí a ono je něco jiného napsat něco věcně historiograficky a něco jiného tam mít příběh dneska pána, kterému v té době byly dva roky a téměř před jeho zraky zabili po válce jeho otce. Tyhle emocionální prožitky těch lidí, do kterých se diváci vcítí nebo je odmítnou, to působí ten emocionální šok," vysvětluje si Vondráček ohlas svého filmu, který si v říjnu odnesl ocenění z festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

Cena Franze Werfela Ocenění pojmenované po známém spisovateli a pražském rodáku Franzi Werfelovi nadace předává každé dva roky osobnostem, iniciativám nebo skupinám, které se podle ní postavily proti "porušování lidských práv cestou genocidy, vyhánění a vědomého ničení národních, etnických, rasových nebo náboženských skupin". Letos ale učinila výjimku a udělila ji rok poté, co jí vyznamenala loňskou držitelku Nobelovy ceny za literaturu Hertu Müllerovou. Před ní ji kromě maďarského spisovatele György Konrada obdrželi banjalucký biskup Franjo Komarica a v roce 2003 jako první Mihran Dabag z Institutu pro výzkum diaspory a genocidy při Porúrské univerzitě v Bochumi spolu s iniciátory vztyčení česko-německého kříže usmíření u Teplic nad Metují. Do Česka tedy tato cena už jednou putovala.

"Svou prací výrazně přispěl k otevřené debatě o vyhnání (Němců) v České republice," vyzdvihla přínos laureáta Steinbachová, předsedkyně nadace Centrum proti vyháněním, která usiluje o vybudování stejnojmenného muzea a dokumentačního střediska nucených exodů ve 20. století v Berlíně, a současně šéfka německého Svazu vyhnanců. Poslankyně vládní strany CDU kancléřky Angely Merkelové byla rovněž členkou poroty, která cenu dotovanou 10.000 eury (247.000 Kč) Vondráčkovi udělila.

Laudatio při předávání ve frankfurtském kostele svatého Pavla přednesl bývalý československý disident a politický aktivista Petr Uhl.

Zabíjení po česku není prvním snímkem, v němž Vondráček mapuje pohnutou poválečnou dobu v Československu. Stejnému tématu se věnovaly i jeho dokumenty Do země (ne)zaslíbené o osudech několika rodin, které přišly do vysídleného českého pohraničí z různých končin Evropy, a Sbohem český koutku o lidech vysídlených po válce z polského Kladska do Čech.