Demokracie se po roce 1989 projevila i tím, že se už nikdo nemusel bát vydávat časopis podle svého gusta. Limitem se staly jen peníze a vůle vydavatelů pokračovat. Téměř okamžitě se objevily desítky na koleně i pozoruhodně profesionálně vydávaných periodik věnovaných snad všem oblastem kultury, společenským trendům nebo specifickým subkulturám. Psalo se o rockové hudbě, výtvarném umění, literatuře, architektuře, anarchii, módě, heavy metalu, poezii, fotografii, techno hudbě, graffiti, filmu, tanci, politice, grafickému designu, hip hopu, divadle, punku, komiksu a všemožných kombinací již zmíněného.
Vycházely v Praze, ale i v Třinci nebo v Teplicích. Jen výjimečně byly k sehnání v trafikách, spíše v malých knihkupectvích, sklepních klubech a galeriích, nebo ke svým čtenářům putovaly prostřednictvím pošty. Jejich redakce často sestávala z jediné osoby, někdy šlo o celé společenství přátel. Některé časopisy přežily celá desetiletí, jiné zanikly po prvním či druhém čísle. Vidět jich několik desítek pohromadě je fascinujícím důkazem kulturní kreativity.
Neplést BigMag a Big Mac"BigMag je přehlídka časopisů, které jsou jinak hůř k nalezení, protože nikdy nebyly na stáncích ve výšce očí. Nejspíš nebyly na stáncích vůbec a do třídy je nosili cool spolužáci. Některé vyšly jen jednou, jiné měly celá léta jen pár okopírovaných listů, další zplodily známé novináře a fotografy nebo je ukazují v učebnicích designu," vyznávají se ze své lásky ke zvláštním magazínům Bohumil Vašák a Aleš Najbrt. BigMag – Jiné časopisy v Česku po roce 1989 |
Nejedná se tedy jen o roztomilé a primitivní fanouškovské "ziny", ale často o myšlenkově značně sofistikovaná periodika. Na výstavě najdeme několik časopisů, jejichž historie sahá už před rok 1989. První číslo surrealistické revue Analogon vyšlo dokonce už v roce 1968, další až o více než dvacet let později. Jedná se současně o jeden z nejúspěšnějších časopisů, kterého do dnešního dne vyšlo už 59 čísel. Již za totality začalo vycházet i Vokno, za jeho přípravu a distribuci si několik lidí v komunistickém vězení odsedělo pár let. Vokno vydrželo do druhé půli devadesátých let, poté se částečně transformovalo do Živlu.
Subkulturní časopisy se snaží zachytit, co se děje právě teď. Sledují aktuální trendy, lépe než všeobecná či akademická periodika drží prst na tepu doby. Posun od ideologie undergroundu, prezentované například Voknem, k digitálnímu overgroundu Živlu dobře ilustruje změnu myšlení druhé poloviny devadesátých let. Najednou už nebylo možné skrývat se před všudypřítomnou většinovou kulturou. Místo budování paralelní polis se jevilo jako účinnější popkulturu subverzivně zneužívat.
Velký optimismus přinášela také nová technologie, díky internetu vznikala iluze, že svět bude možné propojit do jednoho celku. Novou kapitolu do vydávání malých časopisů přineslo poslední desetiletí s rozmachem graffiti subkultury a streetové módy. Opět tu vznikla komunita, která má svá vlastní pravidla a která, stejně jako její předchůdci, musí řešit vztah s většinovou kulturou. Závěrečná, trochu separátní místnost výstavy BigMag, je věnovaná záplavě malých hudebních fanzinů. Je to skutečné pařeniště nápadů i stereotypů, především ale obrovské potřeby vydávat časopis.
Projekt iniciovali Bohumil Vašák a Aleš Najbrt ze Studia Najbrt a Michal Nanoru z časopisu Živel. Pokud výstavu z nejrůznějších důvodů nemůžete navštívit, doporučuji k návštěvě stránky www.bigmag.cz, kde najdete její vydařenou internetovou podobu. Sice neuvidíte originály, ale zase budete mít možnost různými způsoby prohledávat několik let shromažďovanou databázi. Pokud sami nějaký nezávislý časopis vydáváte, můžete informaci o něm do systému stránek BigMag nahrát.