Titul 'národní umělec' bude obnoven, Knížák se těší

Návrh, který je před schválením v parlamentu, byl předložen ministrem kultury Besserem a má širokou podporu napříč politickým spektrem. "Já jsem jednoznačně pro. Umělec patří do národa i ve svobodné tržní společnosti, bez něj je ztracen. Ti nejlepší mají právo být takto označeni," říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová z ODS.

"Bylo to pěkné vyjadření uznání umělcům. Je velká pomluva a nepochopení, když někdo říká, že si tím stát umělce kupoval. Umělci byli vždy rádi, když mohli na Hrad. Mrzelo mě pak, že mnozí se k systému, který je tak hýčkal, obrátili zády. Ale odpustíme jim," prohlašuje poslankyně Marta Semelová z KSČM.

Umělci, ne pomatenci

"Kvalitní kumštýř je někdo jako doktor přes duši a srdíčko. A doktor má titul MUDr. Proč by ho neměl kumštýř? Třeba NárUM...," říká Vítězslav Jandák z ČSSD. A dodává: "Ale myslím tím skutečné kumštýře, ne nějaký pomatence, kterým nikdo nerozumí."

Vyznamenaní příbuzní Mezi celou řadou oceněných umělců se v minulosti našly i manželské páry, sourozenci, synovci a děti: - manželé Ján Borodáč (divadelní režisér) a Oľga Borodáčová (herečka) - manželé Maria Tauberová (pěvkyně-sopranistka) a Jaroslav Krombholc (dirigent) - manželé Eduard Haken (operní pěvec) a Marie Glázrová (herečka) - herci Otýlie Beníšková (národní umělkyně 1952), její sestra Terezie Brzková (zasloužilá umělkyně 1955) a jejich nevlastní synovec (nevlastní syn jejich sestry) Jaroslav Vojta (národní umělec 1958) - Stanislav Kostka Neumann (národní umělec 1955) a jeho syn Stanislav Neumann (herec) (národní umělec 1965) Naopak jmenovkyně herečka Jarmila Urbánková (národní umělkyně 1962) a překladatelka a básnířka Jarmila Urbánková (zasloužilá umělkyně 1976) neměly spolu nic společného.

Titul zasloužilý a národní umělec se uděloval vždy jednou do roka. "Zasloužilého" umělce předával ministr kultury a byl pro umělce nižší kategorie, kteří se nicméně již dostatečně zasloužili. V Sovětském svazu, kde má jmenování původ, se jim říkalo "artysti" a šlo často o umělce estrádního typu. Větší sláva i odměna byla vždy s titulem "národní" (chudožniky).

Ten získávali zvláště zasloužilí umělci a předával ho osobně prezident republiky. S tím se počítá i nyní. "Pan prezident je znám svým úzkým vztahem ke kultuře a umění. Rozpozná kvalitu, ale i faleš a prázdnotu. Mnozí takzvaní umělci, kteří se proti němu vyjadřují v různých peticích a článcích, by se divili, jak je má ve skutečnosti rád a myslí na ně. Divil bych se však, kdyby se jimi měli stát právě oni," řekl spisovatel a vicekancléř Petr Hájek, jenž je podle důvěrných zdrojů jedním z možných kandidátů na znovuobnovený titul, i když beletrii už nepíše.

Dalším potenciálním nositelem titulu je Milan Knížák, který v telefonickém rozhovoru řekl, že to je báječné "a že on vždycky všechno dělal pro národ, i když mu národ třeba nerozuměl, ale to tak u velikánů, jako je on, chodí".

Bývalý prezident, sám dramatik a filmový režisér, Václav Havel vyjádřil sice jisté pochybnosti, zda termín "národní" není příliš omezující a zda ho může dostat též umělec například rómského původu, jenž objektivně není příslušníkem etnického národa, a navrhl, že by titul mohl znít například "všelidský" nebo aspoň "zemský" umělec. Ale připustil, že to kolegům přeje.

Žádné multikulti

Znovuzavedení titulu naopak jednoznačně podporuje i národovecká společnost D.O.S.T., která v tom vidí významný příspěvek v boji proti škodlivému kosmopolitismu a multikulturalismu. "Národní umělec národ zradí hůř. A když zradí, krutě to odpyká," řekl Ladislav Bátora.

Titul "národní umělec" je čestný, opravňuje svého nositele používat ho před jménem, chodit na něj bezplatně do divadel, cirkusů a galerií a získat lázně. Tituly, které umělci obdrželi za minulého režimu, zůstávají v platnosti a budou na požádání úředně potvrzeny.