Z události, která měla být dalším v řadě rituálních potvrzení komunistického panství, se díky několika odvážným spisovatelům stala tribuna, na níž byla poprvé od roku 1948 vyslovena kritika totalitní kulturní politiky.
Labuť uvězněná v ledu
První historický projev přednesl v úterý 24. dubna František Hrubín. Zastal se v něm nepohodlných básníků a pranýřoval ty, kteří je vylučovali z literatury, čímž myslel také v sále přítomného ministra kultury Ladislava Štolla. Českou poezii přirovnal k labuti uvězněné v ledu: "Octla se tam nikoli v podobě labutě, ale jako štvaná uřícená laň; nikde nebylo stezek ani houští, krev rozprouděná štvanicí netuhla, led se nerozpouštěl a poezie čelila zběsilé netečnosti ledového dogmatu."
František Hrubín
S ještě radikálnějším projevem vystoupil v pátek 27. dubna Jaroslav Seifert. Zmínil v něm celou řadu umlčovaných autorů a pateticky se ptal, zda spisovatelé v předchozích letech psali pravdu. "Smlčíli pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu spisovatel, lže." Svůj příspěvek, přerušovaný potleskem, zakončil požadavky, aby umlčení spisovatelé byli vyzváni ke spolupráci a aby přítomní uvažovali o uvězněných kolezích a mysleli na jejich osud.
Přelom v kulturní politice
Seifertův a Hrubínův projev určily ráz sjezdu. Přestože základní ideologické premisy komunistické vlády nikdo otevřeně nezpochybnil, kritika její kulturní politiky byla drtivá. Přes zřetelné výkyvy v dalších letech znamená sjezd přelom v kulturní politice.
Stalinismus v literatuře skončil a v dalších letech začaly být publikovány knihy některých dříve ostrakizovaných autorů a především překlady ze soudobé západní literatury, které byly tabu.
Vzorná edice Michala Bauera vychází ze stenografických záznamů sjezdu. Přináší i další doprovodné materiály jako faksimile dokumentů, fotografie či texty nepřednesených příspěvků. Vytýkat se jí snad dá jen absence přílohy v podobě zvukového záznamu některých příspěvků, který je uchován v rozhlasovém archivu. Naléhavost a působivost např. Seifertova projevu je při poslechu patrnější než při četbě.
