NEJ HITY: Vypni ten kravál! slyšel Hlas

Postavil na kuchyňskou linku přenosný magnetofon, zasunul kazetu, knoflíkem hlasitosti otočil doprava.

"A teď poslouchejte!" poručil rokenrolově nekompromisním hlasem. Nevelkou místností třeskl povel: "Táhněte do háje / všichni pryč!" Reakce předběhla poslední tóny písně, stačil první refrén, slova: "Je to tak / a vaše saka / vám posere pták." O pochvale lze hovořit stěží. "Vypni ten kravál!" požadoval otec.

Matka jen zvedla uslzené oči: "Ivánku, synáčku, ty takhle můžeš mluvit?" Autor písně byl navýsost spokojen: "V tu chvíli jsem věděl, že jsem vymyslel docela dobrý rokenrol!" Říká se, že nejlepší věci vznikají rychle. Alespoň v tomhle případě je to pravda. "Stačilo se vžít do pocitů kluka, který je naštvaný, že ho nikdo nechápe – vždyť ho opustila holka! Kdo z nás to někdy nezažil? A protože já byl v té době nějakej nasranej, šlo to samo. Tu písničku jsem měl spíchnutou za půldruhé hodiny – hudbu i text. A v něm jsem později kromě jediného slova nezměnil ani písmeno," tvrdí Ivan Hlas.

Oním slovem byl dům. Je to tak – a tenhle dům vám posere pták, zněl původní text. "Ten výraz mi tam příliš neseděl, ale za nic na světě jsem nemohl přijít na lepší. Už jsme ve studiu Sono natáčeli písničku na desku – a já se pořád ještě snažil dostat do hudby slůvko dům. Až to mistr zvuku Jaroslav Suchánek nevydržel a ze své zvukařské kukaně na mě zařval: ‚Proboha, zpívej tam barák! Copak nevidíš, že ten dům tam nenarveš?!‘ A písnička byla hotová!" Skladba měla okamžitý úspěch. "Ta muzika není nic moc, takové klišé," říká s odstupem let Ivan Hlas na adresu svého největšího hitu, kterému tu a tam někdo vytkne až sourozeneckou podobnost s písní Let’s Twist Again autorské dvojice Kal Mann a Dave Appell; jeden z největších šlágrů roku 1961 vynesl napřesrok zpěváku Chubbymu Checkerovi Cenu Grammy v kategorii Nejlepší rokenrolová nahrávka. "Pokud tomu tak je, tak v tom rozhodně nebyl záměr," krčí rameny Ivan Hlas.

Nepochopitelných věcí se ostatně kolem téhle skladby dělo víc. "Šakalí léta jsou léta padesátá, takže jak celý filmový štáb, tak i já jsme byli přesvědčení, že je to snímek pro střední a starší generaci. K našemu velkému překvapení na to však chodili i mladí lidé a zejména děti si tuhle písničku zamilovaly. Nejspíš proto, že jsou tam ta sprostá slova – jinak si totiž nedovedu vysvětlit, proč zrovna je by měl srát Tichej Don." Tuhle písničku si však nezamilovaly jen malé děti.

Po první vlně slávy spojené s promítáním filmu v roce 1993 skladba o rok později získala Červené eso v hudebním pořadu televize Nova.

Z kolenou ji pak zvedla na konci roku 2000 krize v České televizi, kdy se před budovou na Kavčích horách zase jednou mohutně demonstrovalo, tentokrát proti novému vedení ČT v čele s generálním ředitelem Jiřím Hodačem.

Z písně o osobním vzdoru se rázem stal politický protestsong. Do háje měli táhnout politici, ale už nikoliv ti z KSČ, teď byla řeč o ODS. A z původního hotelu Internacional se oním posraným barákem staly Kavčí hory. "Řekl bych, že životní příběh písničky Na kolena svědčí o tom, že se mi docela povedla – v dobré skladbě si každý najde to své," přemítá Ivan.

Ostatně to své si v ní někteří lidé nacházejí dodnes. "V jedné samoobsluze na Barrandově se svého času každý večer těsně před zavírací hodinou na celou prodejnu ozvala laskavá žádost zákazníkům, aby pomalu ukončili své nákupy: Táhněte do háje, všichni pryč!" vypravuje Ivan Hlas.

"A taky mě před pár lety docela zaskočil Radek Pastrňák ze skupiny Buty, když se mě zeptal: ‚Hele, kolik ti platí ten ostravský řezník, co má krám na Hlavní třídě?‘ Vůbec jsem nechápal, o čem mluví. ‚No přece ten, co každých dvacet minut pouští na celou ulici tu smyčku: Na kolena, na kolena, jé, jé, jé – nejlepší uzená kolena dostanete pouze v řeznictví U Krkovičky! Netvrď mi, že ti za to necáluje.‘ – Necáluje," přiznává Ivan Has a dodává: "Tak snad se mu daří. Finančně i kolena."

Jak vznikaly české nej hity? Čtěte každé pondělí na serveru lidovky.cz/kultura

V pondělí 11. července: Tanečnice (Tata Bojs)