Lidovky.cz

Kapitalismus je barvy žluté

Kultura

  7:00
ČESKÉ BUDĚJOVICE - V Českých Budějovicích vystavuje Christopher Williams. Jeho fotografie vypadají jako z reklamního katalogu, ovšem skrývají v sobě různé hlavolamy.

Fotografie s hlavolamy Christophera Williamse foto: Reprofoto

Dům umění v Českých Budějovicích má dvojsečnou pověst: V dlouhodobě rozvíjeném programu zde vystavují velké osobnosti světového současného umění, hvězdy, jejichž jména bývají skloňována spíše v londýnských, newyorských nebo basilejských galeriích. Současně se jedná o autory, jejichž tvorba většinou nebývá vstřícná k rychlému pochopení. Nepřipraveného návštěvníka tak v prostorech nad Žižkovým náměstím nejednou čeká nejistota, co přesně má na vystavených dílech obdivovat.

Podobně dvojsečná je i aktuální budějovická výstava, přehlídka fotografií amerického fotografa Christophera Williamse. Samotné snímky jsou na první pohled víc než jasné: s reklamní dokonalostí vyfotografovaná jablka nebo fotoaparáty, záběry krajiny nebo o stěnu opřený mop.

Vyjádření ekonomické krize podle Christophera Williamse

Jenže co mají všechny ty čistě nasvícené a skvěle vyvolané obrázky společného? A proč se výstava jmenuje Kapitalistischer Realismus?? Podobné otázky mohou u média fotografie frustrovat daleko víc než například u abstraktního malířství, kde s určitou mírou práce, kterou musí odvést sám divák, jaksi počítáme.

Přes reklamu k politice

Christopheru Williamsovi se pomalu blíží šedesátka. Pochází z Kalifornie, kde studoval u jednoho ze zakladatelů konceptuálního umění Johna Baldessariho. Baldessari ve svých dílech s fotografií pracoval, ovšem tradiční fotografické řemeslo mu bylo úplně lhostejné. Naopak Williams si oblíbil vytříbenou techniku dokonale provedené fotografie, s jakou se dnes nejčastěji setkáváme v komerční oblasti. Zdaleka ale nerezignoval na konceptuální sdělení, jen ho kóduje přímo do toho, co a jak fotí.

Fotografie s hlavolamy Christophera Williamse

Svou střídmostí a současně řemeslnou dokonalostí Williamsovy fotografie připomínají díla německé fotografické školy, jejíž autoři pomocí fotografie systematizují viditelný svět. Na rozdíl od nich mají Williamsovy snímky bohatý, někdy až literárně rozbíhavou obsahovou rovinu. Jen málokdy tyto významy sami plně rozluštíme, aniž bychom si před fotografiemi nečetli přiloženou tiskovou zprávu. Pokud ale na podobné hledání přistoupíme, odměnou nám bude vskutku dobrodružné hledání.

Modelka Praktika

Asi nejsnadnější jsou v tomto směru Williamsovy výtvory, které reflektují samotné fotografické médium. Mezi jeho nejznámější díla patří fotografie fotoaparátů nebo další fotografické techniky. Fotoaparát tu nahlíží sám na sebe, stejně tak jako celé moderní umění, zahleděné do své historie a do svých výrazových prostředků.

Fotoaparáty nebo objektivy Williams někdy fotografuje rozříznuté, skutečně jako z reklamního katalogu, který demonstruje sofistikovanost jemné mechaniky a optiky špičkových fotoaparátů. Řez tu však má i další význam. Sám Williams říká: "Rozřízněte objekt na dvě poloviny a stane se modelem. A model znázorňuje systém."

Fotografie s hlavolamy Christophera Williamse

Ačkoliv to tak na první pohled vůbec nevypadá, Christopher Williams se silně zajímá o politiku. Fotoaparát jako typický produkt současné společnosti není jen nástrojem sloužícím k jejímu zachycení, ale sám v sobě zrcadlí její systém. Důležité jsou pro Williamse i značky fotografovaných strojů.

Jestliže fotí průřez východoněmeckým fotoaparátem Praktika, není to z důvodu nějaké ostalgie, ale vlastně se vyjadřuje k období studené války. Možná nám říká, že oba politické systémy byly podle jeho názoru ve své podstatě totožné. Ze stejného rodu jsou i Williamsovy fotografie oken, přesněji průřezů okenními rámy, jak je můžeme vidět v katalozích okenářských firem.

Znamení průhledných kalhotek

Podobný průřez by skutečným oknem udělat nešel, díváme se na uměle sestavený model hypotetického průřezu našeho okna, kdybychom chtěli vidět, jak toto zařízení, oddělující intimní a veřejnou sféru, vlastně funguje a z čeho se skládá. Takže se dostáváme opět k sebereflexi, ale i symbolu veřejného života.

Ovšem komplikovanější čtení si bude vyžadovat například fotografie Studie ve žluté. Zezadu na ní vidíme sedící ženský model. Na sobě má průhledné prádlo, odhalující nejen modelčinu nedokonalou pleť, ale i lísteček, na kterém si můžeme přečíst údaje nutné k dokonalému vyprání této textilie. Modelka má špinavá chodidla a podprsenku staženou malými kancelářskými sponkami žluté barvy.

Fotografie s hlavolamy Christophera Williamse

Zde alespoň nalézáme klíč k názvu fotografie. Ti, kdo mají s Williamsovou tvorbou již nějakou zkušenost, navíc vědí, že žlutá barva bezpochyby přesně odpovídá žlutému tónu, který používá firma Kodak, čímž jsme zpátky u fotografického média. A tak je to se všemi Williamsovými fotografiemi. I obyčejný snímek jablek podle kurátorů Karla Císaře a Michala Škody "odkazuje k procesu růstu a pádu, ať už tuto křehkou stabilitu přisuzujeme fotografickému obrazu či společnosti".

Naštěstí nepodaří-li se nám rozkrýt jednotlivé vrstvy významu, asi to vůbec nevadí. Vždyť i svět okolo nás není jen jednoduchý smyslový počitek, ale skutečnost, která má bohaté, často neproniknutelné historické, politické a filozofické roviny, bez jejichž znalosti se dá docela dobře žít.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.