Jako docela spolehlivé výstrahy pro potenciální diváky často fungují vyprávěnky o tom, jak moc se tvůrci při natáčení toho či onoho filmu bavili a užívali si ho. Možná dokonce existuje nepřímá úměra mezi zábavou filmařů "na place" a zábavou lidí v kině. I fantasy komedie Princ a pruďas patří k těm, jež je o hodně větší legrace točit než se na ně dívat.
Od režiséra Davida Gordona Greena jsem kdysi čekal velké věci, v jeho nízkorozpočtových dramatech z amerického Jihu (George Washington, All the Real Girls, Spodní proud) byl mimořádný cit pro zachycení postav i prostředí, schopnost filmového vyjádření, jež slibovala jednou přinést dílo skutečně mistrovské.
Před třemi roky měla premiéru jeho "zhulenecká" komedie Pineapple Express (Travička zelená), svěžím způsobem chaotické dílo se značným porozuměním evokující stav zkouřené mysli, přes niž se ukazuje značně akční příběh. Na podobném principu je založen i Princ a pruďas. To, co dříve fungovalo, ale tentokrát moc nefachčí.
Greenův film kombinuje fekálněgenitální humor s vážným, nebo přinejmenším velmi vážně se beroucím, světem fantasy. Princ a pruďas nemá typickou lacinou vizáž hollywoodské parodie, všechno v tom filmu vypadá jaksi na vážno, velkorysé dekorace, romantické krajiny, nákladné triky. Možná ale právě tahle realizační důkladnost snímek dusí, připravuje ho o anarchické dětinství, jež by přitom film založený právě infantilní premise a zastydlém humoru potřeboval ze všeho nejvíc.
Trestná výprava proti oplodňujícímu rituálu
Princ Honimír (Danny McBride) je nezvedný, slabošský a věčně zkouřený bratr spanilého rytíře Slavomíra (James Franco). Když je bratrova nevěsta (Zooey Deschanelová) unesena zákeřným čarodějem Lůzrem (Justin Theroux), jemuž má posloužit v jakémsi temném oplodňovacím rituálu, Slavomír vyráží na trestnou výpravu a vezme bratra s sebou. Následují mnohá komická dobrodružství, jež vedou k velkému akčnímu finále, jehož se účastní i bojovná Isabel (Natalie Portmanová)
Většina šprýmů je založena na nepatřičnosti, nesouladu mezi obrazem, atributy příběhu a způsobem, jímž jeho aktéři, především Honimír, mluví a jednají. Určitě ne tak, jak by se dalo čekat od princů, kteří se probojovávají k ušlechtilému cíli. Velmi nehledanými slovy se mluví o sexu, počet narážek na to, jak moc je svět mužných bojovníků "gay", se blíží ležaté osmičce, hodně legrace si autoři užijí s odťatým penisem minotaura a podobně.
Většinou ale těm legráckám chybí trocha toho vtipu a správný timing. Je ve filmu málo legračnějších věcí než dobře a s citem načasovaný pšouk, pšouká-li se ale jen tak do větru, končí to většinou trapně. A takový je i osud Prince a pruďase - princip naznačený hned v úvodní (docela svižné) scéně se už nijak dál nerozvíjí, James Franco i Danny McBride jsou sice dva velké komické talenty, v Greenově filmu ale nemají moc s čím pracovat, kromě úporného opakování fakticky téhož. Poměr povedených vtipů k těm, jež nevyšly, je cirka jeden ku čtyřem, v důsledku čehož může člověku snadno uniknout, že kolem něj prošla příležitost zasmát se.
Za filmem je přesto vidět docela dost práce a někdy i talentu, záhadou zůstává, proč se někomu chtělo jimi plýtvat. Sledování Prince a pruďase se může podobat posezení v hospodě, kde se společnost u vedlejšího stolu hlučně baví vtípky, jimž může rozumět jen člen party, za jejich povrchní nablblostí může třeba být nějaká společná vzpomínka či zkušenost, již ale přihlížející outsider těžko může sdílet. Existují zábavnější způsoby, jak strávit večer.
