Zolotuchin, kterého si soubor přál vidět ve svém čele, byl jmenován ředitelem a uměleckým šéfem divadla jen dočasně, do poloviny října, jak si sám přál. To zřejmě souvisí s dalším požadavkem hereckého souboru, aby se funkce ředitele a uměleckého šéfa rozdělily.
"Konflikt napomohl Tagance ke komerčnímu úspěchu," poznamenal dnes list Rossijskaja gazeta. "Všechny lístky se vyprodaly a někteří diváci dokonce museli představení sledovat vestoje," dodal.
Naposled před letní přestávkou divadlo hrálo 15. července a publikum uspořádalo hercům takové ovace, že je čtvrt hodiny nepustilo z jeviště.
Zároveň šly skvěle na odbyt videozáznamy dřívějších představení a publikace o historii divadla, sám Zolotuchin nestačil podpisovat své knihy.
Zakrátko po Ljubimovových divadlo opustily i sochy, které roky krášlily foyer. A uvaděčky, kterým dříve velela Katalin Ljubimovová, prý nyní diriguje uklízečka, a to také nejspíše vypovídá o tom, že jedna éra v divadle skončila.
Více se o sporu dočtete zde |
Sami herci mohli po sezoně odejít na dovolenou spokojeni, s odměnami ve výši tří pětin platu. Ale chmury zcela nezmizely, protože Ljubimov zakázal divadlu uvádět hry v jeho nastudování, a tak dosud není jasné, s jakým repertoárem Taganka do nové sezony v polovině září vstoupí.
Ljubimov stál v čele divadla od jeho založení v roce 1964. Důvodem odchodu třiadevadesátiletého režiséra z postu ředitele a uměleckého šéfa byly spory s herci, které vyvrcholily během nedávného hostování divadla v Praze. Tehdy herci odmítli hrát, pokud nedostanou údajně zadržované honoráře. Ljubimov jim je vyplatil a hned oznámil, že v divadle končí. Přitom herce označil za lenochy, kterým jde jen o peníze.
Herci zase tvrdí, že příčinou neshod byl sám Ljubimov, který si prý počínal jako despota, herce často ponižoval a zesměšňoval je. Mnozí z herců přitom tvrdili, že ještě více než Ljubimov je svou arogancí popuzovala jeho manželka, která prý divadlo v posledních letech fakticky řídila.
Režisér provokatérJurij Ljubimov patří k největším osobnostem evropského divadla minulého století, svými inscenacemi neustále provokoval vládnoucí sovětskou moc. Série zákazů jeho představení, stejně jako statečné občanské postoje vyústily až v propuštění z divadla a vyhoštění ze Sovětského svazu. V roce 1983 byl jako "režimu nepohodlný" zbaven sovětského občanství a ocitl se na čtyři roky v nucené emigraci. Režíroval poté po světě jako izraelský občan. Vrátit se směl až v době sovětských reforem v roce 1988. Je držitelem řady prestižních mezinárodních ocenění. K jeho nejproslavenějším inscenacím patří Hamlet s Vladimírem Vysockým nebo Puškinovo drama Boris Godunov. Ljubimov ale inscenoval po světě také řadu operních titulů. Režíroval kupříkladu světovou premiéru opery Luigiho Nona Když byl úsvit láskou ztěžklý v milánské La Scale. |