Osmdesátiletý autor podle prohlášení Švédské akademie zvítězil, "protože nám prostřednictvím svých hutných, průsvitných obrazů dává svěží přístup ke skutečnosti."
Básník, psycholog a překladatel Tomas Gösta Tranströmer (narozený 15. dubna 1931 ve Stockholmu) je považován za vlivného autora nejen ve své domovině. Dílo zaměřené na záhady lidské mysli Tranströmera činí jedním z nejvýznamnějších skandinávských spisovatelů od 2. světové války, uvedla agentura AP.
Švédský básník ve své tvorbě vychází z modernismu a surrealismu a předmětem jeho zájmu jsou zdánlivě prosté obrazy každodenního života. Vedle umělecké kariéry pracoval Tranströmer jako psycholog, věnoval se především lidem na okraji společnosti - vězňům či drogově závislým.
Čeští čtenáři na překlady zatím čekají
Tranströmerova poezie byla přeložena do více než 60 jazyků, ovšem čeští čtenáři zatím mnoho příležitostí k seznámení s ním neměli. Ukázky z jeho poezie v Česku vyšly v časopise Světová literatura 1992/4 a v antologii Ostrými paprsky (1999).
Podle kritiků spočívá Tranströmerova jedinečnost ve schopnosti přesného obrazného popisu, propojování vizuálních a citových vjemů. Už jeho první sbírka 17 dikter (17 básní) se stala jedním z nejpozitivněji hodnoceným debutem dekády. Mezi jeho další významná díla patří sbírky Klanger och spar (Zvuky a písně) nebo Östersjöar (Balt).
Udělení ceny Tranströmerovi je svým způsobem paradoxní. Světové agentury a sázkové kanceláře dávaly letos největší šance syrskému básníkovi Adonisovi kvůli jeho aktuálnímu politickému angažmá. Tranströmer byl naopak během své tvůrčí kariéry kolegy důrazně obviňován, že se politických bojů neúčastní.
V současné době trpí Tranströmer následky mrtvice, kterou prodělal před 21 lety. Jeho myšlení sice neovlivnila, ale poznamenala jeho pohybové a řečové schopnosti. Na veřejnosti proto za něj hovoří jeho žena Monica, která švédské agentuře TT řekla, že básník je ze zprávy o ocenění "šťastný a dojatý".
Odvaha vybrat dalšího Evropana
Tranströmerovo vítězství není úplným překvapením, jeho jméno se mezi favority často objevovalo. Čekalo se však, že by Akademie mohla posílit pozice neevropských autorů. Výbor švédských akademiků totiž dokonce najal další experty, aby hodnotili literární díla z neevropských zemí.
Evropané získali sedm z posledních deseti ocenění. Do USA putovala cena za literaturu naposledy v roce 1993, loni získal cenu za literaturu peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa.
Nobelova cena za literaturuO udělení ceny rozhoduje osmnáctičlenná Švédská akademie, mezi jejímiž doživotními členy jsou významní švédští spisovatelé, literární vědci, jazykovědci či historikové. V užším složení pak rozhodují členové Akademie sdružení v Nobelově komisi. Nynější Nobelova cena za literaturu je již 104. v pořadí. Ocenení se uděluje od roku 1901, kdy je získal francouzský básník a filozof Sully Prudhomme. Již několikrát se Švédská akademie usnesla, že cenu v daném roce neudělí: bylo to v letech 1914, 1918, 1935, 1940, 1941, 1942 a 1943. Podle stanov může cena zůstat neudělena, když se ukáže, že žádné z posuzovaných děl nedosahuje patřičného významu. Dva z dosavadních laureátů Nobelovu cenu odmítli. Byl to Boris Pasternak, který tak v roce 1958 učinil na nátlak sovětského režimu, a v roce 1964 Jean Paul Sartre, zarytý nepřítel všech oficiálních poct. |
