Rozsáhlou výstavu děl jednoho z nejuznávanějších výtvarníků současnosti, Němce Gerharda Richtera, zahájila tento týden londýnská galerie Tate Modern. Výstava nazvaná Panorama zahrnuje díla z pěti desetiletí jeho tvorby. Zahrnuje abstraktní obrazy, malbu podle fotografií, skleněné objekty, tradiční zátiší, netradiční "rozostřené" portréty, kresby, krajiny i zrcadla.
Richter se narodil v roce 1932 v Drážďanech, kde vystudoval místní akademii. V roce 1962 odešel z komunistického východního Německa do západního. Byl jedním z prvních německých umělců, kteří se zaměřovali na reflexi nacistické minulosti. Namaloval například obrazy svých rodinných příslušníků, kteří byli oběťmi nacistů i členy NSDAP.
Gerhard Richter: Strýček Rudi
Jeden z obrazů Strýček Rudi z roku 1965 zachycuje jeho strýce v uniformě wehrmachtu. Tento obraz podle fotografie Richter vystavil v roce 1967 na berlínské výstavě Pocta Lidicím a pak jej daroval památníku v Lidicích. V Londýně je vystavena jedna z fotografií obrazu, které Richter v roce 2000 pořídil a které tak zachycují obraz již namalovaný podle fotografie.
Baader-Meinhofová i 11. září
Zřejmě nejslavnější Richterovou sérií je 15 do šeda laděných obrazů nazvaných 18. říjen, 1977. Jejich tématem jsou členové teroristické skupiny Baader-Meinhofová. Například tři obrazy nazvané Konforntace 1-3 (na snímku k tomuto článku) zobrazují členku Frakce Rudé armády Gudrun Ensslinovou, tak jak ji zachytily fotografie v Essenské věznici v létě 1972.
Jedním z pláten inspirovaných aktuálními událostmi je také Září z roku 2005, na kterém se Richter zaměřil na teroristické útoky z 11. září 2001.
Výstava nabízí i některé další nejznámější Richterovy obrazy. Je mezi nimi Ema z roku 1966, akt jeho první ženy sestupující po schodišti, portrét dcery Betty z roku 1988 nebo Čtenářka inspirovaná nizozemským malířem Janem Vermeerem.
V posledních desetiletích kritici periodicky předpovídali smrt malby, ale tato výstava ukazuje, že tomu tak není, napsal britský list The Daily Telegraph. "Jsem si stále jist, že malování je jednou ze základních lidských schopností, jako tanec nebo zpěv," uvedl v katalogu k výstavě Richter, jehož díla patří v aukčních síních k nejdražším.
Příští týden nabízí síň Christie's jeho obraz ze série Svíce za odhadní cenu šesti až osmi milionů liber (170 milionů až 230 milionů korun). Na Richtera to ale velký dojem nedělá. "Je to stejně absurdní jako bankovní krize," řekl tento týden novinářům v Londýně před zahájením výstavy. "Není možné to pochopit. Je to hloupé." A na dotaz, zda se trh s umění za poslední léta změnil, odpověděl, že "k horšímu".
Výstava bude v Londýně do 8. ledna a pak se přesune do Berlína a posléze do
Paříže.