NEJ HITY: Hodinový hotel 'vyčuměl' Fiala z okna

Tu a tam sice tehdy někdo šeptem utrousil, že v této zemi je jeden velký bordel, ale zpravidla měl na mysli jen ekonomickou či společensko-politickou situaci – o prodeji hodinové rozkoše si mohli socialističtí muži nechat jen zdát.

"Představoval jsem si, jak v kapitalistické cizině vypadají hodinové hotely: chodba, po každé straně dveře do pokojíků a v nich unavené prostitutky, za nimiž se utíkají chlapi od nepovedených vztahů, aby se propadli do ještě horšího světa. Podle mého člověk navštěvuje bordel, aby nebyl sám, ale ve skutečnosti se tím stává ještě osamělejším – alespoň pro mě byly nevěstince vždycky metaforou osamělosti. A já se tehdy cítil strašně sám! Celý den jsem čuměl z okna svého pokoje na protější kasárna, až jsem vyčuměl tenhle text," krčí rameny zpěvák Petr Fiala nad vznikem patrně nejslavnějšího písňového sloganu své kariéry: Svět je jenom hodinový hotel.

Původně jeho slova vydala na osm slok; zbyly čtyři a refrén: "Vyházel jsem z toho všechny pocity, které byly za hranicí trapnosti," tvrdí smutný muž z Valašského Meziříčí. Stačilo text opatřit hudbou. Stalo se tak ve zkušebně, kterou tehdy kapela Mňága & Žďorp měla v Lidovém kulturním domě; Liďák mu říkali.

"Muzika není nikterak komplikovaná, od začátku do konce jednoduché kytarové kolečko, čtyři akordy, C, E mi, F a G. Sloku od refrénu odlišuje jenom melodie zpěvu a aranžmá," prozrazuje bývalý student dvou nedokončených vysokých škol. Přesto kapela okamžitě zařadila novou písničku do svého koncertního repertoáru; vystupovala tehdy většinou zadarmo, maximálně za uhrazení cestovních výdajů.

Schválením vhodnosti textu socialistickou kulturní komisí si Fiala svou blonďatou hlavu nelámal. "Kdyby přece jen soudruzi měli nějaké problémy, tak bych jim nepochybně dokázal vysvětlit, že jsem touto písní nastavil nemilosrdně zrcadlo měšťácké společnosti, v níž je dolar alfou i omegou života." Neměli. Skladba dokonce byla na jaře 1989 natočena ve studiu "3", společně s písněmi Ne, teď ne! Výhledově, Kocourkov a Salám – banán. Původně se měly objevit na kazetě představující vedle Mňágy i další tři moravské kapely, Masomlejn, Ciment a Modrás; z toho ale sešlo.

Valmezský soubor se svou nahrávku snažil podstrčit alespoň gramofirmě Panton, která tehdy vydávala progresivní edici Rockdebut. Na EP deskách se díky ní objevily skupiny Krásné nové stroje, Dybbuk, Z kopce a Psí vojáci. Jejich úsilí se zdařilo jen zčásti, písničky byly přijaty, vylisování na černé desce přislíbeno na září roku 1989. Pak na říjen. Odsunuto na listopad... Čtyřskladbová nahrávka se nakonec na trhu objevila až v únoru 1990, kdy už si tuzemskou scénu parcelovaly čerstvě vzniklé soukromé gramofonové společnosti a donedávna zakazované kapely točily své debutové desky.

Dočkala se jí ostatně i Mňága & Žďorp. Svou dlouhohrající prvotinu sice nahrála již během šesti listopadových dní prvního svobodného roku, ale alba se po mnoha nesnadných jednáních se značkou N.A.R. dočkala až v červnu následujícího roku. Dostalo název Made In Valmez a z dosud prakticky neznámé kapely učinilo celonárodní senzaci. V roce 2000 dokonce vyhrálo v novinářské i čtenářské anketě časopisu Rock & Pop zvané Deska desek deváté dekády.

Největším hitem byl Hodinový hotel - a tím i v kariéře valmezské kapely zůstal. Nemůže chybět na žádném koncertě skupiny Mňága & Žďorp, Petr Fiala zpívá o tlustých kobercích plných prachu a strachu z „poprvé s holkou“ dodnes. A dodnes si není jistý, jestli jeho popis tohoto místa osamělosti odpovídá realitě. "Párkrát jsem chtěl s kamarády do bordelu zajít, už jsem stál před vchodem s rudými neony, ale nakonec mě vždycky přemohl strach, že bych tím celý svůj život akorát pokazil. Nechci zkrátka získat tuhle zkušenost – už dávno jsem sám sebe přesvědčil, že tyhle podniky jsou vrchol trapnosti."