Londýn žije Leonardem. Taková výstava ještě nebyla

Leonardo da Vinci (1452 až 1519) namaloval jen asi 20 obrazů a dochovalo se jich jen 15 nebo 16, podle toho, který odborný názor se vezme v potaz.

Přestože většina z jeho obrazů jen zřídka opouští domovské galerie, v Londýně se jich sešlo devět. "Je to nejúplnější výstava Leonardových dochovaných obrazů, jaká se kdy konala," řekl novinářům hlavní kurátor výstavy Luke Syson. Lístky na výstavu jdou na dračku a již před zahájením se tvořily v galerii fronty na předprodej.

Kurátoři se zaměřili na 80. a 90. léta 15. století, kdy byl Leonardo dvorním malířem milánského vévody Lodovika Sforzy. A z tohoto období shromáždili prakticky všechny obrazy - s výjimkou nástěnné malby Poslední večeře, která nemohla ze zjevných důvodů opustit Milán.

Leonardo měl v letech, kdy byl placen na milánském dvoře, podle Sysona "uměleckou svobodu a mohl hledat nové cesty, jak vnímat a zachycovat přírodu, a soustředil se přitom hlavně na lidskou anatomii, duši a emoce".

Kritici jsou nadšení

Organizátoři se také zaměřili na Leonarda jako na malíře a ne jako na vynálezce, matematika a vědce, jak ho zdůrazňovalo 20. století. "Leonardo byl především vzděláván jako malíř a myslel jako malíř, i když dělal jiné věci," prohlásil Syson.

Britští výtvarní kritici jsou prakticky bez výjimky nadšeni a píší, že výstava je přinejmenším událostí roku. "Je to víc než událost roku, je to v jistém smyslu událost století," řekl jeden z kurátorů výstavy Arturo Galansino. Podle něj se nedá říci, který obraz je hvězdou výstavy. "Je tu hodně hvězd," řekl a zdůraznil, že poprvé se scházejí obě varianty slavného obrazu Madona ve skalách. Je tu první verze, která je zapůjčena z pařížského Louvru a poprvé opustila francouzské sbírky. Na opačné straně sálu je druhá verze, která je ve sbírkách londýnské Národní galerie.

Madona ve skalách - verze z pařížského Louvru

"Ale sešly se tu také dva portréty milánských dívek - Dáma s hranostajem a La Belle Ferronniere," řekl Galansino. Dáma s hranostajem zachycuje šestnáctiletou Sforzovu milenku Cecilii Galleraniovou a podle Sysona "je považována za první skutečně moderní portrét". Dívka na obrazu La Belle Ferronniere (Portrét dámy) má zřejmě také něco společného se Sforzou - podle kurátorů jde prý o jeho manželku nebo o jednu z dalších milenek.

Londýnská Národní galerie získala i další mimořádné obrazy - z Vatikánu nedokončený olej Sv. Jeroným, z petrohradské Ermitáže Madonu s dítětem a z milánské Pinacoteca Ambrosiana Portrét hudebníka, který je jediným Leonardovým portrétem muže.

Unikát stál jen 45 liber

Skutečným unikátem je ale obraz pojmenovaný Christ as Salvator Mundi (Kristus jako spasitel světa), který zachycuje Krista se skleněnou zeměkoulí v dlani. V roce 1958 byl vydražen za pouhých 45 liber, protože byl připisován jednomu z Leonardových žáků.

Odborníci se shodovali, že Leonardo takový obraz namaloval, že ho zřejmě vlastnil anglický král Karel I. a že ho v roce 1650 zachytil na své rytině český grafik Václav Hollar. Ale teprve nyní se Národní galerie rozhodla obraz, který je v soukromé sbírce, jednoznačně připsat Leonardovi a dát mu přednost před dalšími verzemi. Odborníci nyní odhadují jeho cenu na 200 milionů dolarů (3,65 miliardy korun).

Kristus jako spasitel světa

Vystavené obrazy provází na 50 Leonardových kreseb souvisejících s obrazy z Leonardova milánského období. Jsou tu například všechny přípravné kresby k Poslední večeři. Celkem 33 vystavených kreseb patří britské královně, která má největší sbírku Leonardových kreseb na světě. Některé dosud nebyly vystaveny.

Popudem k celé výstavě bylo restaurování "londýnské" Madony ve skalách. Vedení Národní galerie připravovalo výstavu pět let a vyjednávalo o zápůjčkách s muzei v Itálii, Francii, Rusku, USA a Polsku.

Výstava se stala hitem ještě před zahájením. U pokladny byly předem dlouhé fronty a vstupenky jsou vyprodané do půlky prosince. Kromě rezervací dá galerie do prodeje každý den 500 lístků.

Galerie se nicméně chce vyhnout přeplněným sálům a rozhodla se pouštět na výstavu každou půl hodinu jen 180 návštěvníků, i když předpisy umožňují 230 lidí. Na druhou stranu je ale prodloužená návštěvní doba výstavy.

Zatím divácky nejúspěšnější akcí londýnské Národní galerie byla v roce 2006 retrospektiva Diega Velázqueze, na kterou přišlo 302 tisíc lidí.

Výstava Leonardo da Vinci: malíř na milánském dvoře potrvá do 5. února.