NEJ HITY: Čau, lásko, stálo na zrcadle

Měla velký hlas, ale málo štěstí. Po každé noci však přichází Ráno – tohle vyšlo v roce 1985; v originále se písnička jmenovala Strano, o dva roky dřív z ní udělala obrovský evropský hit italská zpěvačka Anna Rusticano. Stačilo dodat český text; postaral se o něj zpěvaččin manžel – Karel Šíp. Proměnil výraz označující v italštině něco cizího či neobvyklého za první část dne. A tuzemský hit byl na světě a několikrát denně v rozhlase.

Jeho popularita brzy dolehla k absolutnímu sluchu Karla Svobody. Promptně pozval vycházející pěveckou hvězdu i jejího muže do svého jevanského hudebního království. Karlové Šíp & Svoboda se znali už léta, nikdy však spolu nevytvořili jedinou píseň. Proslulý hitmaker sázel na jiné textaře. Ale pro Marcelu Holanovou by skládal rád. „Předpokládám, že když něco napíšu, budeš to textovat ty,“ otočil se údajně smírným despektem ke Karlu Šípovi.

„Rád bych,“ hlesl budoucí autor slov k několika slavným písním Karla Gotta. Hitmaker probral svou zásobu hudebních nápadů, až našel tu správnou nahrávku; věděl, že Marcela Holanová inklinuje k italské kantiléně. A tenhle nápěv podle jeho názoru aspiroval i k naplnění druhého významu italského slova cantilena – chytlavá melodie.

„Karel Svoboda měl už tehdy v Jevanech neuvěřitelně moderní nahrávací studio, plně srovnatelné se Západem; strašně rád jsem u něj trávil čas, to na mě vždycky dýchl kapitalismus. O to větší šok pro mě byl, když mi na otextování předal audio kazetu, na níž byl jedním prstem vyťukaný velmi hrubý náznak jakéhosi nápěvu – snad to byl původně jen ledabyle nahozený námět k nějakému seriálu nebo filmu. Znělo to jako nějaký nápěv hracího strojku, ani se ho nesnažil nazpívat. Vůbec jsem nechápal, jak skladatel Svobodova formátu může dát z ruky takovýhle polotovar!“ pohoršuje se při vzpomínce Karel Šíp. „Ale protože to byla moje historicky první spolupráce s Karlem Svobodou, mlčel jsem a snažil se co možná nejlépe trefit do melodie,“ krčí vzápětí rezignovaně rameny.

„V očích dva plamínky, těma s mě celou noc hřál / rtěnkou na zrcadle ráno vzkaz od tebe stál,“ zpívá dodnes ve svém velkém hitu Marcela Holanová. Skladatel se slovy příliš nezabýval; zvlášť když je textařova žena nazpívala k jeho plné spokojenosti.
Mohla to být krásná sólová nahrávka začínající zpěvačky na vzestupu. To by ovšem Karel Svoboda nesměl mít jeden (zlo)zvyk. Ať k němu do Jevan přijel kdokoliv a z jakéhokoliv důvodu, byl nejprve přikován do sedačky a přinucen vyposlechnout vše, co slovutný hitmaker v posledním čase zkomponoval.

„Na nikoho nebral ohledy – člověk musel sedět a trpělivě poslouchat, zatímco Karel sledoval návštěvníkovy reakce. Říkávali jsme tomu trestní poslech,“ usmívá se při vzpomínce textař. Nedlouho po natočení písně Čau, lásko byl při jedné ze svých svobodných návštěv v Jevanech poslán na trestnou lavici i Karel Gott. Ve studiu dozněl hlas Marcely Holanové, Karel se otočil na Karla a nezaměnitelným hlasem tehdy čerstvého dvacetinásobného zlatého slavíka pronesl: „No prosím tě, Karle, mně si takovýhle šlágr nenabídl už přinejmenším sedm let – a najednou ho uděláš pro zpěvačku, kterou já ani neznám!“

Napadený skladatel se nadechl k obraně, ale Mistr byl vždy muž činu – nejenže okamžitě navrhl, že by z toho byl krásný duet, ale rovnou zamířil k mikrofonu a do hotové nahrávky se doslova vezpíval. Skladatel vydechl a souhlasně přikývl. Bylo na textaři, aby upravil slova a sloky spravedlivě rozdělil na mužský a ženský pěvecký part. Stalo se.

A z písně hit – pro tehdy pětatřicetiletou rusovlásku už v pořadí druhý. Šlo to tak rychle, že i svou doprovodnou kapelu Reprobox založila až o rok později a svého albového debutu se dočkala teprve v roce 1988; nazvala ho Óda na lásku a lásce zde říkala: Čau! Tou dobou už jí nevadilo, že píseň je duetem, který s ní nazpíval mizera s talentem k milostným hrám – vždyť kdo ví, jak by skladba dopadla jen v jejím podání. Odpustila mu a zapomněla, jak se kdysi zlobila: „Konečně mám písničku od Svobody – a hned se o ni musím dělit s Gottem!“