Lidovky.cz

Škvoreckého literární dráhu odstartovalo 'červivé ovoce' Zbabělců

Kultura

  16:47
PRAHA - Rok 1958 znamenal v české literatuře předěl. S desetiletým zpožděním totiž vyšel románový debut Josefa Škvoreckého Zbabělci.

Vě věku 87 let zemřel Josef Škvorecký foto: ČTK

Josef Škvorecký se narodil roku 1924 ve východočeském Náchodě. Po maturitě na místním gymnáziu byl v roce 1943 nasazen v továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schiling.

Již od gymnazijních let hrál v jazzové kapele stejně jako hlavní hrdina Zbabělců Danny Smiřický: "Bambusový plátek chutnal jako vždycky příjemně. Hrál jsem na tenora taky z toho důvodu."

V roce 1958 debutoval s románem Zbabělci, který se ihned po vydání dočkal příznivého ohlasu. Nadšení však netrvalo dlouho. Po několika týdnech byl román stažen z prodeje.

Proti liberalismu a revizionismu

V Tvorbě přispěchali s názorem, že kniha plivá do tváře hrdinům odboje, Rudé právo Zbabělce zas označilo za "červivé ovoce". Případem se dokonce zabýval ÚV KSČ, který se vyjádřil v tom smyslu, že román "nahrává nesprávným názorům určité části naší mládeže". Začalo masivní tažení proti "liberalismu" a "revizionismu".

Zbabělce napsal Škvorecký již v roce 1949, vyjít mohli až o deset let později. Samotný příběh se odehrává v osmi kapitolách-dnech - od pátku 4. května do pátku 11. května 1945.

ČTĚTE VÍCE:

Zmatky kolem osvobozování Kostelce (Náchoda) nahlížíme z pohledu dvacetiletého "páska" Dannyho Smiřického. Zbabělci vzbudili nadšení a následně i rozruch nejen "ne-černobílým" pohledem, ale rovněž hojným užíváním obecné češtiny a slangu. Všední záležitosti se zde prolínají se situacemi, kdy jde o život. Dannyho však především zajímá, jestli jej při "hrdinských" činech zahlédne Irena, objekt jeho erotické touhy.

Mezi napsáním a vydáním Zbabělců Škvorecký vystudoval anglistiku a filozofii a od roku 1953 působil ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění, kde se později podílel na úvodních ročnících revue Světová literatura. Druhou knihou se stává až o pět let později Legenda Emöke.

Detektivky pod jménem Jana Zábrany

Od téhož roku zůstává Škvorecký ve svobodném povolání a publikuje další prózy: Sedmiramenný svícen, Konec nylonového věku, Lvíče a Farářův konec, jenž je taktéž známý z filmového zpracování Evalda Schorma s Vlastimilem Brodským v hlavní roli.

V téže době se však projevuje i Škvoreckého záliba v krimi žánru. Vydává Nápady čtenáře detektivek a Smutek poručíka Borůvky. V roce 1990 se přihlásil ke spoluautorství trojice detektivek, které vyšly pod jménem Jana Zábrany.

Rozhovor pro Lidové noviny z roku 2000

Působil také jako překladatel Williama Faulknera, Raymonda Chandlera či Ernesta Hemingwaye. Později vzpomínal, jak se dialogy do Zbabělců učil psát právě z Hemingwayova románu Sbohem, armádo.

Exil v Kanadě

V roce 1969 Škvorecký odchází smanželkou Zdenou Salivarovou do Toronta, kde zakládají nakladatelství Sixty-Eight Publishers, v němž vychází Tankový prapor. Vyučuje na Torontské univerzitě, ale v tvorbě nepolevuje.

V některých dílech se vrací k postavě Dannyho Smiřického (Prima sezóna, Příběh inženýra lidských duší), publikuje rozsáhlé romány Mirákl, Scherzo capriccioso a Nevěsta z Texasu. V psaní krimi příběhů pokračuje se svou ženou i nyní, po osmdesátce.

Celek Škvoreckého díla je pozoruhodný. O umělecké síle Zbabělců, na jejichž konci Danny myslí "na holky a na jazz a na tu neznámou holku, kterou potkám v Praze", však svědčí i to, že ani početný zástup následujících autorových knih je nedokázal zcela překrýt.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.