Vezměte čtyři sympatické outsidery, vyšlete je v kiltech na cestu přes půl Skotska a zahrajte jim do kroku ryčnou vypalovačku ... I would walk five hundred miles, and I would walk five hundred more...amáte prakticky vyhráno. Andělský podíl patří ke snímkům, při jejichž sledování člověka napadá nemálo oprávněných výhrad, ale nakonec jim stejně všechno odpustí.
Ve středu Loachovy vtipné báchorky je skotský mladík Robbie, který právě o vlas unikl vězení za rvačku. Má za sebou nepěknou minulost a soud obměkčilo jen to, že se svou přítelkyní Leonie čeká syna a plánuje spořádaný život. Odpykává si tedy jen veřejně prospěšné práce a díky dobráckému předákovi se slabostí pro dobrou whisky se spolu s ostatními provinilci dostane na exkurzi do jedné z palíren.
Tradiční skotský produkt zaujme všechny, i když jsou zvyklí na mnohem méně ušlechtilé pití. Zejména čtyři z nich projeví hlubší zájem – a Robbie je mezi nimi hvězdou, protože i když donedávna whisky ani neochutnal a napoprvé mu přišla odporná, záhy v sobě odhalí talent rozpoznávat jemné odstíny jejích chutí. Pro to, co chce spolu se svými parťáky podniknout, je ovšem pořád ještě důležitější jeho talent pro kriminální delikty.
Není nutné zde zveřejňovat detaily Robbieho plánu, stačí uvést, že v něm hraje roli nedávno objevený soudek nesmírně vzácné whisky, který se bude dražit, zájemce odkudsi z Ruska, kterému by stačilo jen několik lahví, jejichž původ nemusí být nutně certifikovaný, a také fenomén zvaný andělský podíl – což je určitý objem původní tekutiny, který se během dlouholetého zrání whisky prostě ztratí.
Andělský podílVB 2012 |
Ken Loach natočil komedii z rodu úspěšného snímku Petera Cattanea Do naha (na svého druhu pánský striptýz tu ostatně taky dojde), v níž se pojí sociální drama s osvobozujícím humorem. Loach nechává ve skořepině nenáročného vtipkování průzory do syrové a drastické reality: chce a umí působivě ukázat, že Robbie není jen sympatický dareba, ale že existují nevinní lidé, jimž ublížil tak, že mu nikdy nebudou moci úplně odpustit.
Na druhé straně je otázka, co si má divák s takovou informací počít, když se většina filmu odehrává v módu úsměvné, místy trochu nekorektní, ale jinak dobromyslné pohádky, ve světě, kde perfektně fungují jednoduchá řešení. Konfrontace s nepříjemnou připomínkou, že ten skutečný svět je mnohem komplikovanější a nepřátelštější místo, tu zajiskří vlastně bez valného dopadu. Protože i konec příběhu o mladém delikventovi, který dostal druhou šanci, je pohádkově idealizovaný. Závěrem upozornění. Divákům se při sledování snímku může udělat mírně nevolno, a to ve dvou momentech: poprvé, když jeden z amatérských ochutnávačů vyzunkne obsah nádoby na odplivování vzorků.
A potom v samém finále závěru, když napravený hrdina odjíždí za vyhlídkou poctivé práce a s kamarády se loučí radou, aby peníze seslané štěstěnou dobře využili a nenaházeli je do automatů. Ale jinak je to vesměs příjemná letní zábava, vážně.
