Open Air Festival na letišti v Panenském Týnci vrátil návštěvníka do devadesátých let. A ukázal, jak se už dneska přehlídky dělat nemají a nedělají. Kolonu aut, v níž se na parkování čekalo přes hodinu, korunoval poplatek za 250 korun, v jehož rámci pořadatelé neručili ani za volnou cestu při odjezdu. Laxní ochranka v pátek u vstupu vůbec nekontrolovala obsah batohů, a tak lidé pili třeba i ze skleněných lahví, které pak při koncertech odhazovali kolem. A na konec minulého století se vrátili i hudebníci.
Kvůli koloně jsme na letiště dorazili se zpožděním, na prozkoumání rozlehlého areálu zbývala jen chvíle, než padla tma. Rovné beaty se hnaly a křížily hned z několika přeřvaných aparatur. Bohužel beatboxerský gang Beatburger Band na scéně na střeše autobusu zpozdily potíže, a tak jsem spěchal k hlavnímu pódiu. Německé duo Booka Shade tu za poměrně malého zájmu lidí předvedlo současný berlínský sound. Jejich techhouseový set hned ze začátku zradila technika, když se v přehrávači zasekl přednahraný podklad. Důvěru tanečníků si ale emotivními motivy po chvíli získali zpátky.
PODÍVEJTE SE: |
Po nich se na vedlejším pódiu předvedli asi největší baviči celého festivalu - GSS neboli Gorillaz Sound System. Ale pozor, pověření strážci odkazu monstrózních Gorillaz si jdou vlastní cestou. Pod scénu se nahrnuly tisícovky lidí, během chvíle se ale dav začal rychle rozpouštět. Masa totiž reagovala jen na hitové šlágry slavné kapely, když je ale GSS během chvíle rozložil na prvočinitele a z dříve radiových hitů začaly vznikat hip-hopové nebo drum´n´bassové bootlegy, ruce davu šly dolů.
Dav si Fatboy Slim podmanil intrem skladby Praise You a milionkrát vysamplovanou hláškou "Put Your Hands Up In the Air!".
To přitom byly okamžiky, kdy GSS ukázal to nejlepší. V rámci svého smyslu pro humor GSS zahrál několik popových mashupů (smíchaných třeba z tvorby The Jackson 5 či samotného Michaela Jacksona), tvrdých drum´n´bassových fláků i náročnější beatovou ekvilibristiku. Zkrátka dost na to, aby z festivalu s mainstreamovým line-upem silně vyčuhovali.
A poté už se festival otevřel Fatboyi Slimovi. Začátek svého setu, když ještě nestál za pultem, odpálil oprášenou 19-2000 od Gorillaz. Mohl to být skvělý vtip, jenže bohužel bez pointy. Norman Cook aka Fatboy jej ani nezamixoval do svého intra, prostě jej jen po pár vteřinách ukončil. Na pódium stárnoucí hudebník nastoupil v dobrém rozmaru, dav si podmanil intrem skladby Praise You a milionkrát vysamplovanou hláškou "Put Your Hands Up In the Air!".
Fatboy Slim potvrdil svou pověst skvělého studiového producenta, ale podprůměrného diskžokeje.
Lidé poslechli, dvouhodinový koncert začal chvíli po půlnoci velmi slibně. Ovšem Cook bleskově potvrdil svou pověst skvělého studiového producenta a podprůměrného diskžokeje. Díky laserům a videoprojekcím sice připravil výtečnou pódiovou show, ale hudebně pokulhávala. Mnohaminutové skladby nechal vždy odehrát celé, takže chytlavý motiv slyšený mnohokrát za sebou se rychle zprotivil. Vystoupení kvůli nedomyšleným přechodům mezi skladbami ztrácelo na gradaci, kterou Cook doháněl zlidovělými samply ze svých nahrávek.
Ale lidé stále tančili. Fatboy celé letiště vrátil do acidových devadesátých let, kdy byla základem každé divoké párty jednoduchá muzika založená na kopavém beatu a lehce dostupné taneční droze. A o to tady asi šlo. Vzpomínka to byla hezká, nic víc, nic míň.
ČTĚTE TAKÉ: |
Většina festivalu si právě užívala bristkého headlinera, když se v jednom z malých stanů po dlouhé době v Česku předvedl DJ Pavel Bidlo. To on patří k partě lidí, kteří v devadesátých letech rozjížděli taneční scénu zase u nás. Jako správný kumštýř zahrál nejen s citem pro parket, ovšem i s ohledem na výběr kvalitních skladeb. Ve virtuálním souboji na dálku vyhrál. Možná by si od něj měl Fatboy brát lekce, jak správně mixovat.
Elektronickým pátkem pro mě letošní Open Air Festival skončil. Pořadatelé zřejmě budou spokojeni, povedlo se počasí i návštěvnost. Bohužel v době, kdy je jednoduché vyjet za hudbou za hranice, nebo třeba jen na Colours do Ostravy, je hodně znát ta propast, kam se se svým laciným přístupem dostali. Ale co, na drahý program akce v Panenském Týnci se lidé chytnou vždycky.
