Jako další titul souborného díla Vladimíra Merty v ediční řadě Olivovníky vyšla reedice jeho druhého studiového alba Pravda o Marii. Nahrávku z roku 1970 postihl stejný osud, jaký mělo jeho první album Ballades de Prague natočené v roce 1968 v Paříži - v Česku vyšlo až po více než čtyřech desetiletích.
Vladimír MertaLegenda českého písničkářství, hudebník, filmař, publicista, esejista a spisovatel Vladimír Merta oslavil loni 20. ledna své pětašedesátiny. Merta vystudoval architekturu a v 70. letech FAMU. Mnohostranný umělec do obecného povědomí vstoupil koncem 60. let jako významný představitel písničkářského hnutí Šafrán. Kvůli svým občanským postojům a tvorbě se v polovině 70. let postupně dostal do hledáčku bývalé Státní bezpečnosti. Právě v Mertově bytě vznikla v roce 1978 i slavná nahrávka Audience s Václavem Havlem a Pavlem Landovským. Dalších deset roků Merta s přestávkami vystupoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty. Na festivalu Porta v roce 1986 dostal Zlatou Portu a ve stejné době i dvouletý zákaz za píseň Praha magická. |
"Letošní edice alba Pravda o Marii vychází, s výjimkou první skladby, poprvé z původních originálních pásů. Vydavatel objevil i některé původní fotografie a skici k tehdejšímu obalu, které jsou použity na digipacku," informovala za vydavatelství Galén Lenka Příhonská. Součástí vydání je šedesátistránková knížečka se vzpomínáním Vojtěcha Lindaura, texty písní, komentářem Merty, fotografiemi i dobovými dokumenty.
Vadila jedna píseň, pak název, nakonec celá deska
Když se nepodařilo koncem 60. let prosadit, aby Mertova deska Ballades de Prague vyšla i doma, nabídl Supraphon Mertovi natočení desky nové. Nahrávka vznikla během několika dnů na začátku roku 1970, kromě zpěvu a kytar si Merta sám nahrál i foukací harmoniky, flétnu, harfu, piano a hřeben.
Dokončování alba provázely problémy. Jako první byla z nahrávky vyřazena a následně smazána skladba Nebylo mrtvých a není raněných. Naštěstí udělal zvukař autorovi pracovní kopii. Autorem navržený název alba Pravda o Marii byl ve vydavatelství zamítnut, deska měla vyjít jen pod jménem interpreta.
Obal alba Vladimíra Merty Pravda o Marii
Nakonec kvůli komunistické cenzuře nevyšla vůbec. Pouze se v roce 1975 objevil singl s písněmi Zem voní dřevem a Písmenková láska pocházejícími z nevydané desky. Zbytek pásu s osmi skladbami čekal na své objevení do února 2012. Deska do té doby kolovala mezi fanoušky jako amatérská nahrávka. Její reedice byla představena 14. října na koncertě v pražském Semaforu.
Předloni se po 20 letech, poprvé na CD, objevila živá nahrávka Merty pořízená v roce 1988 v Malostranské besedě. Na letošní listopad Merta připravil k vydání první desku své někdejší rockové skupiny Dobrá úroda s názvem Nikdo v zemi nikoho.
