Poslední roky života Walta Disneyho inspirovaly novou operu Philipa Glasse, která bude v příštích týdnech uvedena v Madridu a poté v Londýně. Libreto vychází z románu, který napsal v roce 2005 Peter Stephan Jungk. Disneyho protivníkem je v něm vykořisťovaný a zneuzaný zaměstnanec jeho studia, vyhozený poté, co se pokusil založit odbory. Kniha i nová opera dokonce vyslovují tezi, že Walt Disney se na samotné výtvarné stránce svých projektů příliš nepodílel.
Opera s takovým vyzněním těžko mohla získat od Disneyho studia oprávěnění k použití obrazových motivů spojovaných s Disneym, proto diváci na scéně neuvidí žádnou ze známých postaviček. Jiné motivy zvířátek a dětského světa se přesto v inscenaci objeví.
Podle Johna Berryho, uměleckého ředitele Anglické národní opery, která dílo v Londýně uvede, není cílem tvůrců přesně zpodobnit historickou postavu. "Tahle opera je surreálný sen," cituje Berryho na svém webu britský list Guardian. "Není to biografie a popravdě bychom asi nepoužili reálné disneyovské postavy, ani kdybychom k tomu měli povolení."
Pulz americké kultury
Americký skladatel Philip Glass se prý zprvu zdráhal účastnit projektu, který nelichotivě zobrazuje jednu z amerických ikon. Podle svých slov však v opeře ukazuje i Disneyho velikost: "Když jsem na opeře začal pracovat, lidé si mysleli, že se mu chci vysmívat. Ale já vidím Walta Disneyho jako ikonu modernity, člověka schopného budovat mosty mezi 'vysokou' a populární kulturou."
Disneyho příběh považuje Glass podle Guardianu za "působivý". "Ale jaký jiný by tak asi mohl být? Pulz jeho života je nutně i pulz naší vlastní americké kultury. A jako další aspekty zdejšího života je stěží představitelný, varující a skutečně děsivý."
