Bývalý kalifornský guvernér není zrovna herecký chameleon. V drobných obměnách si dělá to svoje. Uvedu-li text o jeho novém filmu citátem, který jsem již víckrát použil, bude to tedy v řádu věcí. Takže: „Politici, prostitutky a ošklivé domy se stanou úctyhodnými, když vydrží dost dlouho,“ pravil zloduch Noah Cross v Polanského Čínské čtvrti. A na ten jeho seznam se dají připsat i hvězdy akčních filmů. Je to logická extenze – rozdíl mezi vysloužilým filmovým bouchačem a nevzhlednou věkovitou budovou může být při letmém pozorování těžko rozpoznatelný.
KonečnáUSA, 2013 |
Postupující čas má blahodárný vliv i na Arnolda Schwarzeneggera. Proměňuje ho, alespoň v očích diváka, řekněme, mého typu. Asi je to tím, že stárne spolu s ním a anachroničnost se v jeho očích stává jistou hodnotou. Někdo ještě po všech těch letech dokáže dělat to svoje. Nadějné. Čas navíc Schwarzeneggera zajímavě upravil. Z někdejšího sebevědomého androida s prázdnýma očima udělal pozoruhodnou kombinaci ještě pořád namakaného těla a vrásčité tváře, jež jako by hrdinově nepřemožitelnosti stanovovala nějakou mez, činila možným třeba to, že i Arnolda S. může něco bolet. A v těch očích mu dnes občas cosi zajiskří.
Film Konečná je první, v němž Schwarzenegger potom, co vyklidil kancelář kalifornského guvernéra, vytvořil hlavní roli. A s divákem hraje docela férově, předvede asi to, co se v díle tohoto typu dá čekat. Režie korejského žánrového specialisty Kima Jee-woona je svižná a docela svěží. Nikdo zároveň nepředstírá, že by v Konečné šlo o víc než o jakž takž efektivní zabíjení času.
Kouzlo natvrdlého fóru
Hlavní hvězda pomrkává do publika tak intenzivně, až ji z toho musely rozbolet mimické svaly. Okatě si utahuje z vlastního statusu a věku, zaujatě „používá humor“ řekněme schwarzeneggerovsky subtilní. I ty vtipy jsou ale podávány s ironickou distancí, pointou není „hláška“ ani komická akce, ale sám výskyt fóru – právě jsme vám předvedli vtip, stejně jako vy dobře víme, že je trochu natvrdlý, zároveň si ale uvědomujeme, že kouzlo natvrdlého fóru je jedna z věcí, které diváci ve filmech s Arnoldem vyhledávají. A ve svých nejlepších momentech Konečná skutečně dosahuje jakési natvrdlé roztomilosti.
Ray Owens (Arnold Schwarzenegger) kdysi byl drsným policistou z Los Angeles, teď ale dělá šerifa v texaském městečku na mexické hranici. Samí roztomilí lidičkové – svéhlavé stařenky, pošuk poblázněný do zbraní, sličná zástupkyně, která kdysi měla cosi s pohledným veteránem, rebelem bez příčiny – bylo by to hezké, kdyby se ti dva dali zase dohromady.
Jenomže. O pár set kilometrů dál uskuteční Gabriel Cortez (Eduardo Noriega), ten největší narkomafián ze všech, vpravdě ďábelsky rafinovaný plán útěku. A nadupaným modelem Chevroletu Corvette ujíždí na jih, spojené bezpečnostní složky USA ho nejsou schopny zastavit. Hraje v jeho záměru nějakou úlohu Owensovo působiště? Nepokusí se Cortez a jeho všehoschopní kumpáni načechrat jeho rázovitost? Baže. Lidičkové pod šerifovým moudrým vedením ale přijdou s účinnou strategií, muzeální kulomet dojde využití, zlá corvetta v kukuřičném poli narazí na svou hodnou sestru...
To neměli. Arnold a Sára (J. Alexanderová) to mafii vrátí.
Kim Jee-woon to všechno ukazuje efektivně a vlastně i poučeně. Snad jen když dojde na patetickou chvíli, v níž se hrdinové ujišťují v odhodlání vytrvat v boji, je dobré v hledišti schovat hlavu do pytle přineseného za tímto účelem. I s tím se ale dalo dopředu počítat, Konečná inzeruje jen to, co skutečně prodává, snad všechno v tom filmu tak či onak patří k věci.
A obsazení epizodních rolí je vlastně dost nadstandardní. Až mě zarazilo, když jsem na plátně zaznamenal skvělého herce Harryho Deana Stantona v roli postavy, které po cirka třech replikách kdosi ustřelí hlavu. Snad to byl taky svého druhu fór. Představa, že by Stanton měl na stará kolena takové věci skutečně zapotřebí, je docela znepokojivá.
