Jen málokterý umělec se může pochlubit tak širokým spektrem posluchačů, od těch nejmenších až po veselé seniory. Jeho tvorba zahrnuje scénickou hudbu k několika stovkám filmů, divadelních a televizních inscenací a večerníčků. Podílel na desítkách dlouhohrajících alb, ať už vlastních, nebo cizích. V jeho písních se mísí klasika, šanson, jazz, folk i rock.
Popularitu si absolvent pražské konzervatoře i brněnské JAMU získal v polovině šedesátých let, kdy začal vystupovat s Janem Vodňanským. Po rozpadu úspěšného, leč politicky nepohodlného dua počátkem osmdesátých let hostoval na albech Luboše Pospíšila, Michala Prokopa a C & K Vocalu, na prahu padesátky se jako klávesista na čas přidal k Vladimíru Mišíkovi a skupině Etc. V posledních letech vystupuje hlavně s představením pro děti, které nese stejný název jako veleúspěšné album z roku 1991: Kdyby prase mělo křídla.
Se nezbláznit
Narozeninového večera v pražské Malostranské besedě se kromě jiných zúčastní Vladimír Mišík, Jan Burian a Jiří Dědeček. Sám oslavenec zahraje v triu s kytaristou Norbi Kovácsem a cellistou Olinem Nejezchlebou, kteří v současnosti pravidelně vystupují s písničkářem Ivanem Hlasem.
"Zazní především písně z desek ...se nezblázni a Poločas rozpadu, a protože mám rád, když moji spoluhráči hrají i svoje věci, bude to kombinace všeho možného, co máme rádi a co se nám ještě neomrzelo," prozradil Skoumal. Zmíněná alba z let 1989 a 1990 v těchto dnech vycházejí ve formě nového kompletu jako další dárek k jeho jubileu.
Oprášené klenotyNa albech ...se nezblázni a Poločas rozpadu, které nyní vycházejí v supraphonské reedici, Skoumal zhudebnil několik textů svých přátel, většinu skladeb ale napsal sám. Písně tvořil v osmdesátých letech bez naděje, že by mu je komunistická cenzura veřejně uvádět. "Nebylo to vymýšleno s tím, že to vyjde. Vidina oficiálního vydání byla mlhavá, hotové věci jsem předával kamarádům. Byla to taková domácí hygiena. Člověk se při vymýšlení a nahrávání zbavoval hnusných pocitů z reality. Snad ji ty písničky překročily a něco z nich zbylo i pro jinou dobu," svěřil se po letech. V době vzniku LP ...se nezblázni se prý ve studiu "držel mimo svět" . "Do značné míry to byl únik před realitou. Nikdo nepočítal s tím, že se poměry v dohledné době změní," podotýká Skoumal. |
Logická je i přítomnost někdejší dvojice Burian-Dědeček: Petr Skoumal zhudebňoval texty obou autorů, s Burianem hrál rok ve společném duu a s oběma se pak znovu setkal koncem osmdesátých let - v době, kdy se, kdy se u nás začala uvolňovat společenská atmosféra. Na tehdejší pořady s názvem Večírek rozpadlých dvojic dnes vzpomíná s lehkou nostalgií:
"Večírky byly zábavné, protože jsme se pohybovali na samé hraně možného. Tak úplně jsme nevěděli, jaké budou následky. Některé písně hrávám dodnes. U těch, co jsem psal někdy v roce 1988, třeba Svatý Václave, sám váhám: můžou něco říct lidem, kteří tu dobu nezažili? Ale ve společnosti se periodicky vracejí období, kdy na ně posluchači živě reagují."
Například píseň Svatý Václave vznikla jako reakce na potlačené demonstrace na Václavském náměstí v lednu 1988. "To byla doba, kdy policajti mlátili lidi na ulicích. To bylo už hodně hnusný," vzpomínal hudebník, který dnes sleduje volební úspěchy komunistů s překvapením .
"Ve snu by mě nenapadlo, že všechno opíše takový oblouk, že v televizních debatách budu muset poslouchat kydy dnešních soudruhů, že tehdy se nikomu nic moc nestalo. Víte, v těch diskusích jejich odpůrci vypočítávají, kolik lidí se tehdy zavřelo a zavraždilo. Ale skoro se nemluví o tom, že mnohem většímu počtu lidí znemožnili studovat, volně cestovat, být součástí světa. To je podle mě vlastně to největší svinstvo. Míň nápadné, ale zásadní," dodává oslavenec.
