Začátky kultovní americké formace, která se osobitým způsobem zapsal do dějin tvrdého rocku, je třeba hledat v první polovině osmdesátých let, kdy se se na manhattanskou Community College zapsal ke studiu dramatického umění Angličan s africkými předky Vernon Reid. A protože to byl nadaný hudebník, začal se ihned poohlížet po vhodných spoluhráčích, s nimiž by mohl dát dohromady kapelu.
Ta první s názvem Defunk se soustředila převážně na výstřelky v oblasti experimentálního a elektronického jazzu, Vernon však tíhl k trochu odlišnému hudebnímu stylu, a tak v roce 1984 založil trio Living Colour. Název si vypůjčil z upoutávky TV stanice NBC, která zněla: "Tento pořad je vám přinášen v živých barvách…".
Sestavu doplňovali baskytarista Muzz Skillings a bubeník William Calhoun, oba zkušení a akademicky vzdělaní hudebníci. Kompletní ale byli až s příchodem zpěváka Coreyho Glovera, který v té době dotáčel malou roli ve filmu Olivera Stonea Četa. Po obvyklém obrážení rockových klubů se jednoho dne objevil na jejich show v pověstném newyorském klubu CBGB frontman kapely Rolling Stones Mick Jagger.
Okamžitě propadl jejich kouzlu, umožnil jim nahrát první demosnímky, a dokonce jim zprostředkoval nahrávací smlouvu s Epic Records. Také je přizval k natáčení svého sólového alba Primitive Cool. To se psal rok 1986. V roce 1988 vychází skupině na značce Epic debutová deska Vivid.
Vivid - deska v živých barváchTěžko zařaditelná nahrávka zatřásla rockovými žebříčky nejenom v Americe, ale i na druhé straně oceánu. Časopis Rolling Stone zvolil Living Colour kapelou roku a LP Vivid se potáhlo platinou. Na albu se objevila celá řada zajímavých hostů včetně Micka Jaggera, který ho produkoval a ve dvou skladbách přispěl foukací harmonikou. Zásadní se stala skladba Cult Of Personality s nasamplovaným projevem J.F. Kennedyho. Nechybělo samozřejmě funky se vším všudy (Funny Vibe) a došlo i na coververzi písně Memories Can´t Wait z repertoáru new yorských alternativních intelektuálů Talking Heads. Dvojnásobně platinová deska Vivid dodnes uchvacuje svou přirozenou energií a uvolněností zároveň. |
V roce 1989 získala kapela za skladbu Cult Of Personality cenu Grammy. O rok později si odnesla gramofonek za album Time´sUp. Koncem roku 1990 z kapely odešel baskytarista Muzz a byl vystřídán Doughem Wimbishem, který předtím hrával s Jamesem Brownem, Georgem Clintonem, Jeffem Beckem a dalšími.
Wimbish je rovněž jedním z baskytaristů, o nichž The Rolling Stones uvažovali jako o náhradě za svého bývalého člena Billa Wymana. Přestože toto místo nakonec získal Darryl Jones, Doug pomohl "Stounům" s deskou Bridges to Babylon.
Roku 1995 se Living Colour rozpadli. O pět let později však skupina ve složení kytarista Vernon Reid, bubeník WillCalhoun, zpěvák Corey Glover a baskytarista Doug Wimbish obnovili společnou čřinnost a od té doby rozpalují svou třaskavou směsí klubové a halové publikum po celém světě.