Lidovky.cz

Film vs. realita: Data o Jungově nevěře sedí, ale psychoanalytiky snímek dráždí

Kultura

  10:45
PRAHA - Šel do konfliktu s přítelem Freudem, podvedl manželku. Naše láska je to nejkrásnější a nejdůležitější, co mě v životě potkalo, říká psychoterapeut Jung ve finále životopisného dramatu. O psychoanalytiky se ale při této scéně pokoušejí mrákoty. Co dalšího ještě tvůrci pokroutili? Film Nebezpečná metoda pod drobnohledem seriálu serveru Lidovky.cz Film vs. realita.

To by se psychiatrovi stát nemělo. Ale občas stane. foto: Bontonfilm

"Když jsem viděla trailer filmu, v němž pacientka křičela a trpěla tiky, když vyprávěla o potlačených sexuálních touhách, tak jsem se vyděsila," napsala psychoanalytička Prudence Gourguechonová v komentáři k filmu. "Ulevilo se mi, že film byl v podstatě hloupý a příliš neponičil obraz opravdové psychoanalýzy."

Film vs. realita

Hledáme fakta ve filmech natočených podle skutečných události. Vydáváme texty o těchto snímcích:

Proč tak ostrý odsudek? Vždyť renomovaní tvůrci ctili základní fakta ze života slavných psychologů Carla Junga a jeho inspirátora a přítele Sigmunda Freuda.

Ve filmu je vše tak, jak se na tom shodují historici, a vše se točí kolem trojúhelníku výrazných postav. Padesátiletý Freud (Viggo Mortensen), mladičká pacientka, žákyně a milenka Sabina Spilreinová (Keira Knightley) a třicetiletý Carl Jung (Michael Fassbender), který pomalu podléhá Spilreinové, klíčí v něm slavné teze a odvrací se od hlavního myšlenkového proudu Freuda.

Uznávaný režisér David Cronenberg si historická data spolu se scénáristou Christopherem Hamptonem (jenž přepracoval svou divadelní hru) poctivě nastudovali. Film začíná v roce 1904, tedy v době, kdy i ve skutečnosti na švýcarskou kliniku Burghölzli přijíždí Sabina Spilreinová, která trpí tím, co tehdejší věda klasifikovala jako hysterii. Jejího léčení se ujímá Carl Jung.

Přes drobné odchylky plynoucí zejména z pochopitelného zjednodušení příběhu (např.: Spilreinovou nejprve diagnostikoval šéf ústavu Eugen Bleuler) se film drží ověřených událostí a víceméně věrně popisuje vztahy hlavních postav. 

Ano, i slavné citáty zazní bez umělého vylepšování. Freud nazývá Junga svým "adoptovaným nejstarším synem, korunním princem a pokračovatelem, léčená Spilreinová hovoří o "srážce destruktivních sil, která může stvořit něco nového", tedy teze, díky níž prorazila. 

Jenže tématem filmu je psychoanalýza. A v jejím zobrazení film selhává. Co vyčítají psychoanalytici režiséru Cronenbergovi?

První hřích: potlačený Jung

Když Jung vyšetřuje Spilreinovou, nechá ji prakticky bez přerušení vzpomínat na dětství a ona tak vlastně sama "přichází" na to, z čeho pramení její potíže. Navíc film v této fázi vůbec nepracuje s nevědomím, což byla Jungova specialita. "Jen sedět a poslouchat nestačí, aby byla léčba úspěšná. Pro odhalení myšlenek z nevědomí je potřeba mnohem aktivnější přístup psychoanalytika," vysvětluje ve svém blogu psychoanalytik Joseph Burgo.

RECENZE LN

A jistou Jungovu otupělost (způsobenou podle tvůrců potlačeným sexuálním životem) vytýká filmu i Gourguechonová. "Psychoanalytik ale musel a musí být vitální. Navíc otupělost má mnohem více příčin," tvrdí Gourguechonová.

Druhý hřích: špatně pojatý výklad snů

Freud před rokem 1905 vyvinul techniku, jak vykládat a porozumět snům. Ve svém díle popsal mnoho příkladů řetězců asociací skrze které se dají sny rozluštit. Ve filmu se Freud na asociace neptá. "Je vylíčen jakoby měl knihu kódů na výklad snů," zlobí se Burgo.

Třetí hřích: banální tvrzení

Závěr. Jung říká Spilreinové, že jeho láska k ní bylo to nejdůležitější, co ho v životě potkalo a že mu to pomohlo pochopit sama sebe. Jistě, něco takového mohl říct, ale spíše to neřekl. Nedá se to prokázat a odborníci o tom silně pochybují. "Pro člověka, který zkoumal náboženství, lidskou mysl, spiritualismus, symboliku nevědomí, jde o příliš banální výrok," říká Burgo. "Od Cronenberga bych čekal víc."  

Čtvrtý hřích: nejlepší psycholog

Ve filmovém epilogu, který textem oznamuje, jak se vyvíjel další život hlavních postav po roce 1912, se tvrdí, že Jung se stal největším psychologem na světě. Toto odvážné tvrzení také dráždí odborníky. Jung je podle počtu citací až třiadvacátým psychologem 20. století. Pro srovnání: Freud je v počtu citací třetí.

Nebezpečná metoda (2011)

Curych, 1904. Psychiatr Carl Jung (Michael Fassbender) žije se svou těhotnou ženou Emmou (Sarah Gadon) v nemocnici Burgholzli a na prahu třicítky stojí na počátku hvězdné kariéry. Inspirovaný prací Sigmunda Freuda (Viggo Mortensen) chce na mladé pacientce, u níž byla diagnostikována hysterie, vyzkoušet experimentální léčbu zvanou psychoanalýza. Léčba Sabiny Spielrein (Keira Knightley) je úspěšná a Sabina v hovorech s Jungem přiznává, že v dětství byla ponižována a bita autoritativním otcem. Jung tak odhaluje rušivý sexuální element, který ovlivňuje její dysfunkci, což podpoří jeho teorii o propojení sexuality a emočních poruch. O svých poznatcích Jung s nadšením píše S. Freudovi a na základě vzájemné korespondence o Sabinině případu mezi nimi postupně vzniká přátelství. Freud žádá Junga, aby léčil jeho přítele, psychiatra Otta Grosse, kterého popisuje jako zcela nemorálního, navíc drogově závislého člověka. Jung je ale fascinován Grossovým vzdorem a logickými argumenty, jimiž odmítá monogamii, a ovlivněn jeho názory odloží vlastní morální zásady a oddá se milostnému vztahu se Sabinou, který může mít pro oba fatální následky.

(oficiální text distributora)

      

 

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.