Lidovky.cz

PÍSEŇ V HLAVĚ: Písnička pro papá Hemingwaye

Kultura

  8:00
Když se malý label Victory World rozhodl v roce 2002 zaznamenat písně devětaosmdesátiletého bahamského trubadúra Nathaniela Saunderse, nešlo jistě o žádnou světobornou událost.

Nathaniel Saunders foto: Victory World

Králové muzikologů John a Alan Lomaxové by ale měli upřímnou radost. Větry ošlehaný banjista a zpěvák, jenž vlastnil skromný bar na ostrovech Bimini, totiž jakoby z oka vypadl legendárním bardům, kteří v dobách prvních automobilů a černobílých fotografií nedůvěřivě poodhalovali dotěrným folkloristům závoj své bezedné paměti.

Na Nathanielovi, jemuž se v okolí bůhvíproč říkalo Piccolo Pete, však byla zajímavá ještě jiná věc: tenhle nenápadný pán se totiž kdysi kamarádil se zřejmě nejslavnějším návštěvníkem Bimini – Ernestem Hemingwayem. Prý se s ním něco narybařil, ba co víc, údajně mu pomohl s klíčovými pasážemi románu Stařec a moře.

Zaťatá pěst

Na jediném albu, které po Saundersovi zůstalo (a které se natáčelo přímo v jeho podniku), se  dá skutečně najít přímý odkaz na knihu i jejího tvůrce. Jde o skladbu Big Fat Slob, popisující rvačku, co se měla strhnout kolem nějaké velké ryby, poškozené žraloky!

Saunders nechodí kolem horké kaše, suše a věcně referuje: „Pan Knapp nazval pana Hemingwaye velkým tlustým dacanem. Pan Hemingway zaťal pěst a jednu mu ubalil.“ Musela to být rána jak od Old Shatterhanda, protože po ní nezdvořák okamžitě „usnul“.

Na playlistu Piccolo Peta dále nacházíme Percyho Francise, Balaminu, Rosie, Keylu Edwardsovou, Mary Martinovou, Suzanne, Stephanii… Prostě typické lidové balady, pojmenované po svých hrdinech. Sounders krákorá jako mořští ptáci, zvuk banja připomíná déšť v tropické džungli. Jakoby se mu na cédéčko snažil vetřít celý ostrov…

Píseň v hlavě každé pondělí

Příště: Skvělý talent, co s tím sekl

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.