Lidovky.cz

Karel Höger se stane čestným obyvatelem pražského Slavína

Kultura

  14:00
PRAHA - Ostatky předního člena Národního divadla spočinou na vyšehradském hřbitově.

Karel Höger v Čapkově Krakatitu foto: ARCHIV MAFRA

Urna s popelem jednoho z nejlepších českých divadelních a filmových herců Karla Högera (1909-1977) bude na Vyšehradě uložena na poslední volné místo v hrobce, jejímž správcem je spolek Svatobor. ČTK to řekl prezident Herecké asociace Jiří Hromada.

"Původní červnový termín pietního aktu byl však organizátory přesunut na září," dodal. Podle něj podpořilo prezidium asociace žádost Högerovy manželky. S návrhem souhlasilo i vedení české první scény, Národní muzeum a samozřejmě zástupci Svatoboru.

"Umístění ostatků této osobnosti do hrobky velikánů českého kulturního a vědeckého života 19. a 20. století se plně shoduje s doporučeními, která návrh doprovázela. Bezvýhradně odpovídá poslání, jež bylo zamýšleno zakladateli Slavína," komentoval to jednatel spolku Václav Potoček.

Mezi básníky

Zatímco monumentální pomník Slavína je dominantou vyšehradského hřbitova, krypta pod žulovým schodištěm známá není. V tomto pantheonu odpočívají například herci Jaroslav Marvan a Zdeněk Štěpánek, malíři Vojtěch Hynais a Alfons Mucha, pěvkyně Ema Destinnová, architekt Josef Gočár, vynálezce František Křižík, básníci Josef Václav Sládek a Jaroslav Vrchlický.

Prvním pohřbeným na Slavíně byl v roce 1901 spisovatel Julius Zeyer, posledním v roce 1996 dirigent Rafael Kubelík. V roce 2006 byly ze Záhřebu do krypty převezeny ostatky dirigenta a skladatele Oskara Nedbala.

Karel Höger

Osobnost se silným charismatem a podmanivým hlasem. Nejsilnější byl v postavách poctivých, přemýšlivých lidí, kteří se shodou okolností dostanou do složité situace, jako inženýr Prokop v adaptaci Čapkova Krakatitu. Rád hrál pro děti - namluvil Kocoura Modroočka, Rumcajse, kocoura Mikeše nebo Čapkova pejska a kočičku. K jeho památným rolím z celkem asi 70 filmů patří malíř Mikoláš Aleš, skladatel Bedřich Smetana či kriminalista Tůma. Zvárnil i úlohu arcibiskupa Arnošta z Pardubic z komedie Noc na Karlštejně. V Zemském divadle v Brně vytvořil během osmi let na 120 rolí. V roce 1940 odešel do Národního divadla a zůstal mu věrný tři desetiletí. Od roku 1972 ale nedostával role hodné svého jména. Události pak nabraly tragický spád. Po podpisu anticharty začátkem roku 1977 podal 2. května výpověď na protest proti vyhazovu Vlasty Fabiánové. Třetího května dostal infarkt a o den později zemřel.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.