Věhlasný režisér by se tomu jistě zasmál, a ještě by přidal pár drastických vtipů na téma nejmenších diváků, například: Co udělá radost mrtvému děťátku? Přece mrtvé koťátko…
Abychom však z člověka, který kromě Psycha a Ptáků může i za tak vtipné filmy jako Chyťte zloděje nebo Potíže s Harrym, nedělali nelidu – věděli jste, že se tento tvůrce zasloužil také o jeden děsně romantický šlágr?
To bylo tak: v polovině padesátých let „Hitch“ (jak se mu říkalo) natáčel remake svého vlastního snímku Muž, který věděl příliš mnoho. Do hlavních rolí obsadil Jamese Stewarta a zpěvačku Doris Dayovou.
Ruku na srdce, Dayová nebyla taková krasavice jako Ingrid Bergmanová, natož Grace Kellyová, ale v tomto příběhu o manželském páru, jemuž v Marakéši unesou malého syna, se docela našla.
Drama u velvyslance
Jedna z klíčových scén se odehrává na ambasádě, kde je dítě zadržováno. V přízemí probíhá večírek a Doris musí dát svému potomkovi vědět, že si pro něj přišla. Sedne tedy za klavír a spustí píseň, kterou jí Hitchcock přidělil: Que sera, sera, whatever will be, will be…
Syn její zpěv uslyší, rodiče ho zachrání a vše se v dobré obrátí. Zvlášť když je pak zmařen atentát na premiéra a Que Sera, Sera získá Oscara. Tedy promiňte, to už není film, to se doopravdy stalo…
Píseň v hlavě každé pondělíPříště: Tajná řeč černošských spirituálů |