Výstava představuje jedinečný kolektiv spolužáků, kteří "drží při sobě" už šest desítek let. Patří mezi ně významné osobnosti české výtvarné scény. Absolventi této třídy netvoří žádnou samostatnou uměleckou skupinu - i jejich nadcházející společná výstava v Rychnově nad Kněžnou tak ukazuje především rozmanitost a šíři jejich výtvarných názorů.
Patří mezi ně například Zdeněk Beran, který vede oddělení klasické malby na Akademii výtvarných umění v Praze, nebo Josef Nálepa, jediný sochař na světě, kterému dovolil Salvádor Dalí, aby ho portrétoval. Jedním ze spolužáků je již zesnulý Pavel Nešleha, který se stal roku 1990 profesorem a prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové a až do své smrti roku 2003 tam vedl ateliér malby.
Spolu od roku 1952Všichni se seznámili s příchodem na Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze roku 1952. Bylo jim tehdy 15 nebo o málo víc let a ještě dva roky chodili do oddělených tříd, dívčí a chlapecké. Ředitelem byl tehdy vynikající kaligraf Josef Solar. Učili je mezi jinými ilustrátor Antonín Pospíšil, Karel Müller nebo sochařka Marie Uchytilová-Kučová. Po školské reformě, v létě roku 1954 se všichni stali žáky nově vzniklé Výtvarné školy na Hollarově náměstí v Praze na Vinohradech, kde roku 1956 maturovali. Dávní spolužáci se setkávali odjakživa. Zkraje mívali setkání v zakulacených letech, později několikrát v roce, někdy byla i dvoudenní. Dnes jezdí spolu na výlety a chodí na výstavy. |
I tvorba zemřelých spolužáků je tradičně přítomna na výstavách, které někdejší čtvrtá A. pořádá: jsou tak k vidění strukturální optimistické obrazy Jaroslava Rezka nebo práce Tomáše Blažíčka, který vystudoval architekturu.
Tvorba někdejších spolužáků z Výtvarné školy v Praze
Několik spolužáků odešlo po roce 1968 do světa. Antonín Málek se stal uznávaným malířem v Kolíně nad Rýnem, proslul portréty i krajinami z indického Ladáku, Kambodže a dalších zemí Dálného Východu. Dana Laichterová se živí uměním v Americe, nynější velvarský občan Tomáš Vosolsobě žil léta ve Švýcarsku.