Výstava je rozčleněna do řady oddílů, které dokumentují postupný vývoj a všechna tvůrčí období jednoho z průkopníků moderní fotografie. "Funkeho dílo je poměrně komplikované, člení se do mnoha period. Nerozvíjel přitom jen jednu linii, paralelně tvořil ve více okruzích, které se mnohdy prolínaly. V jeho době to bylo něco výjimečného," říká kurátor Antonín Dufek.
Jaromír Funke byl jedním z prvních fotografů prezentujících své dílo v cyklech, které jsou zároveň přirozeným projevem konceptuální tvorby. Z jeho slavných cyklů výstava prezentuje například Abstraktní foto, Sklo a odraz, Novou architekturu a sérii snímků Fotografie vidí povrch. Závěr Funkeho díla patřil cyklům Pralesy, Podkarpatská Rus, Louny, Pražské kostely a dalším místopisným dílům, taktéž zastoupeným ve výstavních síních Místodržitelského paláce. Celkem výstavu tvoří 158 fotografií.
Vyšlapával cesty a hledal nová řešení
Funke není tak populární jako Josef Sudek nebo František Drtikol. Podle Dufka to není jen tím, že příliš nefotil akty, ani tím, že zemřel ve věku, kdy Sudek teprve začínal své zralé dílo. Hlavním důvodem je to, že Funke byl především průkopníkem, který vyšlapával nové cesty a hledal nová řešení. "V moderní fotografii je máloco, s čím by Funke nezačal, v čem by nebyl jeden z prvních. V historii fotografie mu patří daleko významnější místo než kterémukoliv jinému fotografovi od nás," řekl Dufek.
Jaromír Funke: z cyklu Čas trvá, 1932
Funke (1896 až 1945) byl typickým avantgardistou, který musel vždy alespoň o krůček předstihnout své současníky. Soudobou scénu inspiroval nejen jako autor, ale také jako pedagog, kritik a teoretik. Bez nadsázky lze říci, že česká i slovenská fotografie by bez Funkeho vypadaly jinak. Na rozdíl od dalších průkopníků avantgardní fotografie jako byli László Moholy-Nagy, Man Ray nebo Alexandr Rodčenko nebyl Jaromír Funke spjat s žádným –ismem a neměl širší výtvarné cíle. Jeho fotografie jsou však významnou součástí nového vizuálního umění. Jaromír Funke zemřel jako nepřímá oběť druhé světové války - kvůli bombardování nemohl být včas operován.
Výstava těží z bohaté fotografické sbírky Moravské galerie, z fondů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze i dalších veřejných a privátních sbírek. Kromě fotografií najdou návštěvníci v Místodržitelském paláci také portréty Funkeho od jiných autorů, autorovy fotoaparáty a další předměty z pozůstalosti. Expozice potrvá do 19. ledna. Doprovází ji nová monografie o Funkeho díle.
