Lidovky.cz

Panna Maria i knedlíky: Přemysl Rut sestavil velkou mapu české písně

Kultura

  14:00
Z velkého formátu jedinečné knihy Gloria i gaudium (Česká písnička mezi kostelem a hospodou) září přesvědčení jejího autora Přemysla Ruta, že lidi jsou dnes ještě schopní postavit před sebe noty a zpívat. Neboť ta kniha je i zpěvníkem. A není první ve své řadě.

Přemysl Rut foto: Bohdan Holomíček (z natáčení filmu For Semafor)

V roce 2010 vydal Vyšehrad obsáhlou Rutovu antologii Orchestrion v hlavě (Česká písnička mezi poezií a divadlem). Tenhle výbor z českých písničkářů (zase s notami) začínal obrozenci a vedl přes V + W, S + Š až k Jiřímu Bulisovi. Už tehdy Rut doufal, že se mu podaří realizovat „první díl“, který by časovému údobí vydané knihy předcházel. To se teď stalo: a protože od Hospodine pomiluj ny až po devatenácté století se proplétá linie duchovní a světská, kniha dostala název Gloria i gaudium.

Přemysl Rut: Gloria i gaudium

„I tentokrát,“ píše Rut, „zůstává nejdůležitějším kritériem výběru ono nedefinovatelné, ale i neoddiskutovatelné „cosi“, čím jsou písničky po slovesné či hudební stránce pozoru- a pamětihodné, co by bylo škoda vydat zapomenutí, protože to navzdory svému věku neztratilo význam, smysl, vtip, půvab, jímavost, sílu, hloubku, nápad, kouzlo.“ Výsledkem je návrh „kánonu“: písní s hodnotou klasiky. O jejich dostupnost by měla kulturní společnost dbát, nenechat je v zapomnění a občas je oživit reedicí.

V jednotlivých oddílech knihy se střídá duchovní konstanta s tou druhou: v kapitole Krleš se tedy začíná chorály, ale už tady, v nejstarším materiálu, nachází člověk překlad z latiny (O neposkvrněném početí), který by nejradši podstrčil současné kapele ke coververzi: „Geometrie – měříš / A přitom vůbec nevíš / Že tam kde jsou tvé hranice / Se velmi matnou jevíš!“

Od otepi myrhy pokročíme ke kapitole Maso v zelí, dál je tu trubadúrská lyrika, husitské, mariánské, poutní i renesanční písně: a konkrétní inspirace v písních přebíjí všechny omšelé historické termíny. Kniha připomíná velikost českého baroka a taky to, jak mimořádným autorem byl (i bez povinné školní úcty) Jan Amos Komenský.

Moderní svět naturalismu a sociálního napětí se blíží s dělnickými písněmi. Paradoxy, ironie, trocha cynismu i popové atraktivnosti se hlásí v kramářských písních: „Knedlíky švestkové / Udělám fajnové / Místo švestek ale / Budiž světe vale / Dynamitu do nich dám!“ Rut vždycky uměl vybrat zábavné i jímavé písně dohromady tak, aby vyvstal portrét doby.

Kdybychom měli nakladatelství Vyšehrad radit, pak asi jedinou věc: vydávat tyhle věci i brožovaně, třeba v podobě několika slabších sešitů, aby se daly snáz položit na klavírní pult, případně brát s sebou na nějaké cesty. Protože tak žijí písničky - a jednou z úloh Rutových sborníků je prodloužit jim život.

 Vlastně je tu ještě druhé doporučení: rovnou od Přemysla Ruta, našeho největšího experta na českou písničku před érou nahrávek, objednat něco dál.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.