Zakázané tiskoviny umožnily za normalizace přežití nezávislé literární i publicistické produkce. Nahrazovaly neexistující veřejnou debatu o tématech, k nimž sdělovací prostředky i režimní instituce zachovávaly nucené mlčení. Výstava se snaží postihnout tento společenský fenomén neoficiální knižní a časopisecké tvorby v kontextu 70. a 80. let minulého století.
SamizdatSamizdatem bývají nazývány publikace a rozmnoženiny vydávané mimo dosah státního informačního monopolu. Vznikaly v podmínkách informační a ideologické hegemonie vládnoucí moci, která neumožňovala vydávání publikací, jejichž obsah by nebyl předem schválen či cenzurován. Samotný výraz "samizdat" pochází z ruštiny a dal by se přeložit jako "vydat si sám". |
"V českém kontextu se slovo samizdat objevuje na počátku 70. let, neboť právě v období počínající normalizace se ukázala potřeba šíření nezávislých informací. Vznik neoficiálních tiskovin byl reakcí na posílení cenzury, pronásledování novinářů i spisovatelů a na vyloučení tisíců aktivních lidí z veřejného života. Po zformování Charty 77 umožnila existence samizdatu propojování různých okruhů undergroundu a také sdílení zpráv o represích, kterým byli odpůrci tehdejšího režimu vystaveni. Právě na tuto dobu se také soustředí připravená expozice," vysvětluje autor konceptu výstavy Petr Pospíchal.
Z výstavy Samizdat - tvůrčí síla odporu.
Výstava představuje reprezentativní kolekci knih a časopisů, která ukazuje vývoj a bohatou kulturní i informační tvorbu různých nezávislých prostředí tehdejší československé společnosti. Jsou mezi nimi periodika informačně politická, náboženská, filosofická, všeobecně kulturní, hudební i mládežnická, z nichž některá mají umělecky vyzrálé grafické i fotografické doprovodné přílohy.
K vidění budou i archivní psací stroje nebo cyklostyly
Knižní tvorba je představena tituly Edice Petlice, kterou vydával spisovatel Ludvík Vaculík, Edice Expedice vydávané Olgou Havlovou, jakož i řadou dalších knih publikovaných v rámci různých samizdatových edicí i mimo ně. Mezi raritní exponáty lze počítat například samizdatově vydaný aršík poštovních známek k desátému výročí Charty 77.
Samizdatové publikace vznikaly bez vydavatelského či finančního zajištění, bez přístupu k běžným technikám tisku.
V expozici bude možné se zblízka seznámit s tehdejšími psacími stroji, cyklostylovými rozmnožovacími rámečky i funkčním klikovým cyklostylem. Návštěvníci získají lepší představu o rozsahu represí vůči samizdatovým tvůrcům.
"Cílem bylo zpřístupnit veřejnosti různorodé ukázky samizdatové produkce a zároveň poskytnout retrospektivní pohled na nedávnou historii z neobvyklého úhlu pohledu," dodává spoluautor výstavy Jiří Gruntorád, ředitel knihovny Libri prohibiti, která výstavu spolupořádá. Libri prohibiti spravuje největší sbírku československého samizdatu na světě (přes 13 000 knižních jednotek) a její kolekce samizdatových periodik byla v loňském roce zařazena do programu UNESCO Paměť světa.
