Allard Pierson Museum - archeologické muzeum Amsterodamské univerzity nyní láká návštěvníky na výstavu věnovanou historii Krymu, kde se představují cenné nálezy staré i několik tisíciletí. Ukazují, jak se toto území vyvíjelo od osídlení Řeky v 7. století před naším letopočtem i v období, kdy Krymu vládli například Skythové, Gótové či Hunové. Dokazují, že Krym a černomořské oblasti byly důležitou obchodní a kulturní křižovatkou mezi Evropu a Asií. K vidění jsou i mimořádně vzácné předměty včetně zlatých šperků, helmic či bohatě zdobených zbraní. Nikdy předtím nedala Ukrajina k dispozici tolik vzácných předmětů obrovské hodnoty pro účely zahraniční výstavy.
Z výstavy Krym – zlato a tajemství Černého moře
Mezi více než 1000 objekty je například ceremoniální přilba z počátku 4. století před naším letopočtem, drahocenné klenoty a čínská lakovaná schránka přivezená na Krym v římských dobách po Hedvábné stezce, která dokazuje, jak úzké byly kontakty mezi dvěma tehdejšími mocnostmi – Římem a Čínou.
Anexi Krymu Nizozemsko neuznává
Výstava, která byla nejprve k vidění v Bonnu, začala v amsterodamském muzeu 7. února. Měla zde původně skončit v květnu, ale byla prodloužena do konce srpna. Muzeum má tedy více času, aby vyřešilo zapeklitý problém s vracením exponátů. Cenné artefakty si totiž zapůjčilo z pěti ukrajinských muzeí, z nichž čtyři jsou na Krymu. Smlouvy o zápůjčkách byly vyhotoveny ještě před anexí Krymu Ruskem, kterou Nizozemsko odsuzuje a neuznává.
"Vzhledem ke složitosti celé problematiky, je způsob vracení objektů v současné době zkoumán právními poradci na Univerzitě v Amsterdamu a požádali jsme o právní rozbor a pokyny také ministerstvo zahraničních věcí v Haagu," sdělila tisková mluvčí muzea Amber van Schagen.
Z výstavy Krym – zlato a tajemství Černého moře
Zatímco tedy amsterodamské muzeum řeší, komu vzácné artefakty vrátit, několik ruských muzeí jako například muzeum v Krasnodaru, Astrachani nebo Volgogradu si již podle agentury Itar-Tass pospíšilo s nabídkou, že by se mohlo těchto objektů ujmout. Ředitel Ermitáže Michail Pjotrpovskij má ale o osud těchto předmětů obavy. "Je to vážný problém. Akčoliv právně muzea moc šancí nemají, ty objekty jim patří," sdělil agentuře Itar-Tass. Tato složitá situace již vyvolává i mezinárodní slovní přestřelky. Zatímco ukrajinský vicepremier Syč obviňuje Rusy, že se chtějí vzácných artefaktů zmocnit, ruský televizní kanál Rossija 24 naopak přišel s domněnkou, že to jsou Holanďané, kteří chtějí této situace využít a památky si ponechat. Archeoložka Valentina Mordvintseva z Ukrajinské Akademie Věd v Simferopolu, která pomáhala výstavu zorganizovat, řekla pro ruský kanál NTV, že "rozdělení krymské sbírky by bylo fatální a mělo by zničující důsledky, jak pro objekty, tak pro muzea."
Jak to dopadne, se tedy zatím řeší, ale již teď má Archeologické muzeum v Amsterodamu o publicitu, ačkoliv nejspíš nechtěnou, postaráno. "Náštěvníci, včetně novinářů, jsou samozřejmě velmi vítáni výstavu navštívit, ale v současné době nebudeme poskytovat žádná interview, ani vydávat další prohlášení," uzavřela to zástupkyně muzea Amber van Schagen.
