Čtyři z tanku a Pitt. Železná srdce jako hollywoodská hra na vojáčky

Válečné filmy mají tak bohatou a dlouhou tradici, že je obtížné přijít s něčím novým a originálním. I v rámci samotných příběhů líčících postup Spojenců územím prohrávajícího Německa existuje silná konkurence. Železná srdce, která právě přicházejí do našich kin, se soustřeďují na „komorní“ situaci: vyprávějí příběh osazenstva jednoho amerického tanku v průběhu jediného dne.

Železná srdce - Brad Pitt (vpravo) jako seržant Wardaddy.

Tank s přezdívkou „Fury“ křižuje válečnou Evropu pod vedením zkušeného seržanta Colliera v podání Brada Pitta. K čtyřčlenné posádce ostřílených bojovníků přibude za úsvitu mladý nováček Norman Ellison. A jeho naivníma zděšenýma očima autor filmu, scenárista a režisér David Ayer, sleduje celý příběh končící ráno následujícího dne.
Do amerického tanku typu Sherman se sice vešlo šest lidí a v Železných srdcích chybí věrný německý ovčák, jinak ale film Davida Ayera připomíná polský televizní seriál Čtyři z tanku a pes (1966), na kterém vyrůstaly generace českých diváků. Podobně jako hrdinové legendárního seriálu také Američané během svého putování zdevastovanou krajinou zažívají nejrůznější příhody.

Železná srdce - foto z natáčení.

Prohrávající Němci se brání zuby nehty a Američané – pokud chtějí přežít a dotáhnout svou misi k vítěznému konci – se musejí proměnit v bezohledné hrdlořezy. Tradiční vyprávěnka o hodných „Amících“ a zlých „náccích“ je sice nakonec zpochybněna, Ayer nicméně dodržuje základní hollywoodský model. Železná srdce nepřipomínají sovětské či francouzské válečné filmy, ale spíš americké westerny. Podobně jako v Aldrichově Tuctu špinavců (1967), Peckinpahově Železném kříži (1977) a zvláště ve Fullerově Velké červené jedničce (1980) jde i zde o chlapskou partu, která si zachovává vnitřní soudržnost a svébytnou morálku. Intelektuální zázemí ve stylu tragikomedie George Clooneyho Památkáři tady nemámísto. Drsné vtípky, kamarádská loajalita a chlast pomáhají „půltuctu špinavců“ zvládnout nemožné a zachovat si zbytky zdravého rozumu – a Normanovi nezbývá než se přizpůsobit. Chlapec z nedělní školy se stává mužem, což je příběh, který se nejspíš nikdy neomrzí.

Mistr a jeho žák

David Ayer se etabloval jako scenárista či režisér akčních thrillerů s více či méně uvěřitelnou stylizací: vedle akčního nářezu Rychle a zběsile (2001) či S. W. A. T. – Jednotky rychlého nasazení (2003) stojí v jeho filmografii civilní, realisticky pojatá Patrola (2012). Podobně jako příběh líčící každodenní práci policistů ve velkoměstských ulicích, jejž Ayer režíroval, disponují i Železná srdce jistou dávkou autentičnosti.
Prostředí druhé světové války Ayer konstruoval na základě důkladných rešerší. Skutečnost, že německé tanky byly mnohem lepší než americké shermany, se stává nedílnou součástí vyprávění. Navenek bezpečně působící „železný pelech“ je snadno zranitelný a může se změnit ve smrtící past. Ayer není tak radikální jako izraelský režisér Samuel Maoz, který v dramatu Libanon (2009) líčil válečný konflikt výhradně optikou vojáků uzavřených v tanku. Přestože kabina tanku je jediným skutečným domovem hrdinů, Ayer je nechává Fury opouštět. V dobytém městečku, v domácnosti německé rodiny se odehrává zajímavě rozehraný obraz, který svou jemností připomíná Hanebné pancharty Quentina Tarantina. Mise Colliera a jeho mužů je ovšem symbolicky spojena s tankem, k němuž se vracejí a jenž je – jak se říká – dalším hrdinou vyprávění. Souboj Fury s německým protivníkem je sice čirou fikcí, zůstává ovšem metaforou života žitého – jako v případě žraloka – v pohybu a boji. Hudba Stevena Price tomu všemu dodává osudovou velkolepost ve stylu Carla Orffa.

Boj s přesilou tří set esesáků je pak vítězstvím odvahy a víry, přičemž Ayer neváhá sáhnout ani k emotivní citaci z bible. Vztah Colliera a Normana tak dostává starozákonní rozměr. Velitel je mistrem, který se s vědomím blížícího se konce pokouší za pochodu předat učedníkovi své bolestně nabyté zkušenosti. V tomto směru je Collier rolí stvořenou pro Brada Pitta. Hollywoodská superhvězda má k dispozici maximum situací, které podporují neotřesitelnost jejího statutu. Poněkud záhadná a apartně temná minulost mění Pittovu postavu v muže, který si mlčky odpykává zasloužený trest za nejasné dávné provinění, ale vykupuje se až výchovou Normana (kterého hraje talentovaný Logan Lerman). Vnitřně zajímavější než tito dva hrdinové je ovšem střelec Boyd v podání autenticky působícího Shii LaBeoufa. Vyhublý zabiják se žhnoucíma očima a vírou v Boha v sobě soustřeďuje všechny mučivé pochybnosti, které se do příběhů Colliera a Normana nedostaly.

Železná srdce tak sice zůstávají hollywoodskou hrou na vojáčky, myslí však i na ty diváky, které nezajímají jen příběhy vítězů.