Projekt Skryté město pátrá po místech paměti v Plzni

Šéfredaktorka mapy Skrytého města Petra Svoboda několik měsíců vyhledávala pozapomenuté příběhy z Plzně a okolí. Do pátrání zapojila řadu historiků a publicistů pod supervizí historika Petra Koury a společně vytvořili mapu asi sta míst. „Každá lokalita má přesnou adresu, jsou k ní historické fotografie a informace a vzpomínky pamětníků. Uslyšíte například vyprávění o tom, jak se pracovalo v plzeňském pivovaru nebo kam chodil na korzo herec Miroslav Horníček,“ říká Svoboda.

Stačí si vybrat jedno místo, a můžete vyrazit na procházku. Například po stopách lázeňských hostů v Plzni. V roce 1931 byly postaveny městské lázně a na řece Radbuze fungovala oblíbená plovárna, kde trávily léto tisíce místních i přespolních.

Jak dnes vypadá interiér lázní, můžete vidět na webu Skrytého města, kde je krátký animovaný film Vojtěcha Žáka. Zkusil si představit, jaké by to bylo, navrátit tomuto místu, které je památkově chráněné, původní funkci. Šatní kabinky jsou plné, děti si hrají u bazénu a slečna plave kraula. Bohužel je to zatím jen iluze, lázeňská budova chátrá, uvnitř je herna paintballu.

Městská plovárna dopadla ještě hůř, ale o tento opuštěný areál se vloni začala starat občanská iniciativa Pěstuj Prostor!. Na webu jsou vzpomínky Marie Maderové, která vypráví, jaké bylo líné letní odpoledne u vody. Chodila na plovárnu každý den za otcem, který tam pracoval v padesátých letech jako plavčík.

Bory: tady vznikly „dopisy“

Zajímavou kolekci příběhů nabízí sekce o věznici na Borech. Historik Lukáš Paleček zjistil, že nedaleko věznice existovala železniční zastávka, kde se odsouzení loučili se svobodou. Objevil také hospodu, kam chodili bachaři na pivo a odkud občas přinesli půllitr i svým svěřencům.

Podle mapy se dá najít také bývalý vězeňský dvůr, dnes zastavěný, kde byla provedena jediná poprava v borské věznici. V roce 1949 zde byl oběšen generál Heliodor Píka. Dnes na místě stojí školské vzdělávací středisko borské věznice. O pár metrů dál je vězeňská budova, kde Václav Havel prožil několik měsíců v roce 1981. Oproti „heřmanickému lágru“, kde seděl předtím, byly Bory „po všech stránkách neskonale lepší“. Právě z této věznice psal slavné dopisy Olze.

Borská věznice, 1949 – 1953. Do svého obrazu „Salome“ zašifroval někdejší vězeň...

Na mapě samozřejmě nechybí příběhy ze života škodováků. Právě oni se nejvíc zapojili do protestů proti měnové reformě v roce 1953. Pamětníci vyprávějí, jak vzali útokem obchodní dům Zdroj, když skupovali zboží, a jak demonstranti rozrazili vrata krajského soudu.  „V Plzni demonstrovaly tisíce dělníků. Historik Jakub Šlouf našel v archivech záznamy o lynčování estébáků. Na naší mapě je označená například budova Justičního paláce. Jedna soudkyně se tam převlékla za kuchařku a schovala se v kuchyni, její kolega střílel na demonstranty přes dveře a o pár měsíců později je soudil,“ vysvětluje Svoboda a upozorňuje na další zajímavé místo, tentokrát nedaleko Plzně. V obci Líně žil automechanik Václav Uhlík. V roce 1948 mu byla znárodněna dílna, pět let života v komunismu mu stačilo, a proto se rozhodl, že s rodinou uteče za hranice. V lese objevil ohořelý americký tank, opravil ho a s celou rodinou se vydal na Západ. Tankem prorazil tři zátarasy z ostnatého drátu a dostal se do Německa.

Stranické knížky přibité na bednění

„V naší mapě jsou také příběhy ze srpna 1968. Na webu je například vyprávění Josefa Švece, který vzpomíná, jak před budovou plzeňského biskupství byla dřevěná ohrada. Pobouření Plzeňáci tam přibíjeli otevřené legitimace KSČ, a riskovali tak svou budoucnost,“ říká šéfredaktorka mapy. „Když si takový příběh přečtete, tak až příště budete místem procházet, ten výjev se vám vybaví. To místo už pro vás nebude nikdy stejné jako dřív. A to je naším cílem - probouzet genia loci města Plzně skrze tragické, absurdní i humorné příběhy jeho obyvatel. Místní si tak prohloubí představu o své identitě a přespolní návštěvníci najdou k cizímu městu snadněji osobní vztah,“ dodává Petra Svoboda k projektu mapy, který vznikl díky koprodukci sdružení Kvas a Plzeň 2015 v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury.

Mapou však její aktivity nekončí, brzy bude spuštěna mobilní aplikace s tematickými procházkami po západočeské metropoli, organizátoři plánují také komentované prohlídky míst, která v běžných turistických průvodcích nenajdete.