Lidovky.cz: Na katedrálních zvonech v Plzni se několikrát podepsala historie, zničeny byly celkem čtyřikrát, naposledy při druhé světové válce. Jak dlouho mohou na katedrále zvony vydržet nové zvony?
Předpokládám, že žádná válečná rekvizice už nikdy nenastane, protože i kdyby k nějaké válce došlo, nikdo se už nebude zabývat sejímáním zvonů z věží. Podle mě mají reálnou šanci vydržet tady po dobu své životnosti, to znamená tisíc let.
Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015Třídenní oslavy, které budou pokračovat do neděle, stály asi 20 milionů korun. Do Plzně na ně přijelo i přes 200 novinářů nejen z ČR a Evropy, ale také Kanady, USA nebo Koreje. Titul Evropské hlavní město kultury Plzeň ponese po celý rok spolu s belgickým Monsem. Během roku lidem nabídne na 600 akcí, včetně výstav, představení a dalších projektů. Cílem města je změnit pomocí projektu vnímání Plzně jako konzervativní průmyslové metropole na město, kde je dobré žít a navštívit jej. |
Lidovky.cz: Na výrobě zvonů jste pracoval od roku 2013, může se při samotném prvotním zvonění něco pokazit?
Samotné spuštění zvonění už je jenom třešinka na dortu. Všechno řídí počítač a zvonicí stroje, takže na nás je jenom stisknout tlačítka a čekat, jestli bude všechno fungovat. Ta romantická poezie už v tom bohužel nyní, i když na můj vkus je techniky dneska až moc. Vítal bych, kdyby u zvonů byly klasické provazy a rozezváněli je zvoníci. Ale doba je jinde...
Lidovky.cz: Kde u nás stále ještě ruční zvonění funguje?
V Praze na katedrále sv. Víta u největšího zvonu Zikmund nebo na zvonu Maria v Týnském chrámu. Pokud vím, tak velký historický zvon, na který se zvoní ručně, je také v Rychnově nad Kněžnou. Někde to stále ještě funguje, ale pokud vím, tak na místech, kde se zvoní pravidelně, se s argumentem nedostatku lidí objednávají právě zvonicí stroje.
Nové plzeňské zvony
Lidovky.cz: V čem byla práce na plzeňských zvonech specifická?
Každá práce je v něčem ojedinělá, neexistují dvě shodné zakázky. V tomto případě byly zvony specifické ve velikosti - jde o největší zvony dodávané pro Českou republiku za posledních sedmdesát let. Unikátní je i to, že je jich pohromadě hned pět - a navíc se hromadně dávají na vůbec nejvyšší věž u nás. Zavazující je samozřejmě i samotné navázání na akci Evropské město kultury, nemůžeme si dovolit ani den zpoždění.
ZVONAŘSKÁ RODINNÁ TRADICERudolf Manoušek, dědeček Petra Rudolfa Manouška, začal zvony odlévat v roce 1900. Autor nových zvonů pro plzeňskou katedrálu sv. Bartoloměje je tak zástupcem třetí generace rodiny Manoušků, která se zvonařství věnuje. Podle jeho slov funguje v České republice ještě jedna zvonařská firma, která působí na Moravě. |
Lidovky.cz: Byl pro vás při práci zavazující historický potenciál plzeňských zvonů?
Určitě, od toho se člověk nedokáže odosobnit. V tomto případě musím s prací souznít, není to klasická zakázka, kdy si řeknete „zákazník platí, já pracuji“.
Lidovky.cz: Nové zvony jsou naladěné stejně jako prvotní zvony z 19. století. V čem samotné ladění spočívá?
Zvony jsou naladěné výpočtem, což je zjednodušeně řečeno dáno silou stěny. Je to jediný hudební nástroj, jehož zvuk je dán jednou pro vždy, samotným odlitím při výrobě. Poté už se nerozladí, zároveň ho ale také nelze doladit. Takže si můžete zkusit představit moje bezesné noci při tom, když se zvony kompletovaly.
NÁVRAT ZVONŮ PO 70 LETECHKatedrála sv. Bartoloměje v Plzni se v rámci zahájení celoročního projektu Plzeň 2015: Evropské město kultury dočkala nových zvonů. Finančně se na jejich realizaci složili obyvatelé Plzně ve veřejné sbírce. Soubor navazuje na historické zvony, které byly zničeny při druhé světové válce, jsou také stejně naladěny. Největší zvon se nazývá Bartoloměj, vedle něj se v sobotu Plzní rozezní také Hroznata, Jan, Maria a Prokop - jediný zvon, který přečkal všechny historické útrapy a který zůstává původní od roku 1835. |
Lidovky.cz: Máte hudební sluch?
Mám. Ačkoli to není nutná podmínka, je fakt, že zvonař bez hudebního sluchu může sotva vědět, jestli práci udělal dobře.
Lidovky.cz: Hrajete na nějaký hudební nástroj?
Dříve jsem hrál 14 let na klavír. Dneska už mám ale z celoživotní práce ve slévárně ruce tak oddělané, že hraji maximálně občas, pro radost, na moji moderní zvonohru.
Lidovky.cz: Zvonařství se věnoval váš otec a předtím i váš dědeček. Existovala varianta, že byste v rodinné tradici nepokračoval?
Možnost je vždycky, pravda ale je, že jsem nikdy neuvažoval o tom, že bych dělal něco jiného. Asi je to tím, že jsem od mala v řemesle vyrůstal. Byl jsem u toho, když táta budoval zvonárnu na Zbraslavi, pro mě jako kluka to bylo nesmírně atraktivní.
PSALI JSME: |
Lidovky.cz: Máte i vy následovníka ve zvonařské tradici?
Děti mám, věnovat se tomu ale nechtějí. Doba je jiná a fyzická práce dnes není příliš atraktivní. O řemeslo jako takové se ale nebojím - myslím si, že zvony se budou dělat stále, i když to možná půjde trochu jiným směrem. Nebojím se, že by zvonařství zaniklo proto, že by už zvony nikdo nepotřeboval. Dneska je už i v Čechách zájem hlavně o zvonohry, což je dosavadní vrchol ve zvonařství. Zvony pro zvonohru musejí být ještě přesněji laděny a jsou schopny hrát i skladby, nejenom jeden akord. Rozšiřuje to využití zvonu jako hudebního nástroje.
Lidovky.cz: Rodinnou zvonárnu na Zbraslavi vám v roce 2002 zničila velká voda. Kde pracujete nyní, kde jste odlil zvony pro plzeňskou katedrálu?
Škoda v roce 2002 byla opravdu velká a dodnes je ve hvězdách, jak to se zbraslavskou zvonárnou dopadne. Teď odlévám zvony v Holandsku, protože po povodni byli kolegové z Holandska jediní, kteří přišli a nabídli mi pomoc. Zatímco z Česka mám bohužel jenom šanon slibů - od všemožných institucí počínaje obecními úřady po ministerstva.
