Kresby na zdi někdo vytvořil v noci na pondělí, řekla včera ČTK policejní mluvčí Kamila Ingrišová Čuřínová. Firma Agpi, která vepřín vlastní, zatím nevyčíslila škodu.
Připomínka prolité krve nevinných
K autorství siluet s rudými skvrnami symbolizující prolitou krev se hlásí člověk s přezdívkou Pérák. „Prasečák v Letech je ostudnou připomínku Osvětimi po Česku. Vracím se, abych zjednal nápravu. Moje první kroky vedly do Let. Na zdech prasečáku jsou tak od včerejší noci siluety lidí, které připomínají všechny nevinné, kteří byli v Letech zavraždeni. Rudé skvrny připomínají jejich prolitou krev,“ uvedl v e-mailu, který rozeslal médiím. Přiložil i video dokumentující jeho akci.
Pérák je fiktivní český válečný hrdina, který se poprvé dostal do povědomí v době Protektorátu Čechy a Morava. Tehdy se objevila legenda o podivném skákajícím člověku, který mimo jiné bojoval proti německým okupantům. Dostal jméno Pérák. Díky pružinám na nohách později získal díky lidové tvořivosti takové schopnosti, že prý dokázal přeskočit vltavské údolí.
Kresby v Letech jsou na plechových stěnách hal. „Je to poprvé za 17 let, kdy někdo násilím vnikl do našeho objektu,“ řekl ČTK ředitel Agpi Jan Čech. Autor kreseb musel překonat plot vepřína. Čech zatím neví, zda byl někde plot poškozen, nebo jej Pérák přelezl. „Odhaduji, že kresby postav a fleky s červenou barvou zabírají tak 40 metrů čtverečních,“ uvedl Čech.
Na některých plakátovacích plochách a sloupech v Praze se zase objevily plakáty v češtině i angličtině s titulkem „Připomínka Osvětimi po česku? Prasečák!“ Text upozorňuje na situaci v Letech a je podepsán Pérák. „Doteď se mi dělá zle při vzpomínce na všechny slizké české fašisty, bezpáteřní úředníky, četníky a bachaře, kteří si zřídili vlastní koncentrák v Letech u Písku,“ píše se na plakátu. V Pérákově e-mailu jsou přiloženy i fotografie stejného plakátu, který vylepil v Terezíně. A pod metronom na pražské Letné pověsil transparent se sloganem „Vracím se jako vaše černé svědomí. Pérák“.
Pérákův vzkaz v plném znění:Vracím se jako vaše černé svědomí Vracím se, protože je mi z toho zle. Jako během fašismu, tak i teď přicházím jako vaše černý svědomí. Černý jako noc, ve které ožívám. Černý jako cigán, který se už z Let nevrátil. Černý jako stín za vámi. Z nočních střech — možná, že i z té nad vaší hlavou, |
Vepřín v Letech stojí na místech bývalého pracovního tábora. Pomník připomínající oběti cikánského holokaustu je blízko areálu. „Památník nebyl poškozen ani pokreslen. Ale na informačních tabulích se objevily letáky související s tímto útokem,“ řekla policejní mluvčí. Případy policie vyšetřuje jako trestný čin poškození cizí věci.
Původní kárný a pracovní tábor u Let přeměnila nacistická protektorátní správa v srpnu 1942 na cikánský. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět set bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 romských vězňů.
Legendu o pérákovi zpracovalo například divadlo Vosto5. Jejich stejnojmenná inscenace z roku 2011 je hravou interpretací dramatických událostí z období Protektorátu: činnost fiktivní odbojové skupiny - československé ligy výjimečných - téměř smete nečekaný úder nastupujícího říšského protektora Heydricha, který přijíždí do Prahy nastolit pořádek. V té chvíli přichází zachránit situaci Pérák, který díky pérům na nohou přeskakuje pražské ohrady, tramvaje a domy a škodí fašistickým okupantům.