Režisér Jiří Menzel v otevřeném dopise ministrovi kultury z 13. dubna obvinil Státní fond kinematografie potažmo Národní filmový archiv, že brzdí pokračující digitalizaci.
Podle režiséra totiž nechtějí filmy poskytnout nadaci České bijáky, která už digitálně restaurovala tři filmy včetně Menzelovy oscarové klasiky Ostře sledované vlaky. Dalšími filmy byly Všichni dobří rodáci a Hoří, má panenko. Za restauraci jednoho filmu přitom nadace měla zaplatit přibližně jeden milion korun.
Restaurování není přepis
Menzel tvrdí, že archiv dělá „obstrukce“ ohledně metodiky a vyčítá mu, že sám filmy digitalizuje v „tristní“ kvalitě. Na rozdíl od nadace, která provádí digitalizaci ve vysoké kvalitě (4K).
Filmy určené k digitálnímu restaurování prostřednictvím NFA do dubna 2016
|
Ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant obvinění odmítá. Menzel si podle něj plete restaurování a pouhý přepis. „Přepis se dělá z původní filmové kopie v souladu s televizním vysíláním v rozlišení HD a nedochází při něm k žádnému restaurátorskému zásahu. Díky přepisu se filmy můžou hrát hlavně v televizi. Naopak digitální restaurování jednoho filmu stojí kolem milionu a je zapotřebí vycházet z původního negativu,“ říká Bregant.
Přepis z kopie, který pro televizní vysílání stačí, stojí desítky tisíc korun na jeden film. Bez něj by televize musely hrát staré, nekvalitní přepisy z 90. let minulého století. Některé jsou dokonce na nosičích, které již nelze přehrát.
Stát přispívá
Fakt, že se film přepíše do digitální podoby v „pouhé“ HD kvalitě neznamená, že se v budoucnu nemůže nákladně restaurovat ve vyšším rozlišení. „Je to ale nákladná záležitost. Ostatně všechny světové archivy i velká studia digitalizují do 4K jen výběrově,“ podotýká Bregant.
Šéf archivu rozporuje i tvrzení, že stát na restaurování filmů nepřispívá. „Archiv na každý projekt digitálního restaurování přispěl nezbytnými přípravnými pracemi a odbornými rešeršemi v hodnotě 300 až 500 tisíc korun. Ministerstvo kultury také přímo přispělo na digitální restaurování Markety Lazarové, filmů Jiřího Trnky a Karla Zemana,“ vysvětluje Bregant.
Nespolupracují s odborníky, kritizuje Menzel
Menzel dále Národnímu filmovému archivu vytýká, že se „brání spolupráci s odborníky a chce mít nad digitalizací vlastní dohled s hloupým a neodborným poukazem na to, že by si tvůrci mohli digitalizováním filmy předělávat.“
Podle Breganta je ale cílem státní instituce rekonstruovat film do podoby, která se co nejvíc blíží té původní. „Považujeme za profesně nepřijatelné, aby jakákoliv organizace, jako třeba Asociace kameramanů, kontrolovala průběh digitalizace a restaurování. Jakmile se autor dostane ke svému dílu, má přirozeně tendenci na něj sáhnout a tu a tam neco vylepšit,“ říká Bregant.
Například při restaurování filmu Hoří, má panenko kameramani z Asociace chtěli, aby byl film nově uveden v širším formátu než v původní verzi. To archiv odmítl. „Filmy restaurujeme nikoliv vylepšené podle momentální módy, ale tak, jak se jimi v biografech bavili původní diváci. Nenapravujeme nedostatky nebo chyby, které jsou součástí původní podoby filmu,“ vysvětluje ředitel Bregant.
Aktuální stav plánované digitalizace dalších titulů počítá se čtrnácti filmy, které budou pod patronátem Národního filmového archivu zpracovány v maďarském studiu vybraném na základě veřejné zakázky (viz box). Projekt je financován z Norských fondů.
Nadace České bijáky neoznámila podle Breganta letos v termínu, který film chce zpracovat, a to i přes opakované urgence ze strany archivu. Samostatnou kapitolou je film Postřižiny, který by chtěla nadace restaurovat mimo původní plán. „Z naší strany je vše připraveno, čekáme jen na smlouvu, kterou nám předloží“ tvrdí Bregant.
