Lidovky.cz: Tuningáři jsou tvůj druhý díl z cyklu Kmeny, po Skinheads. Jak to bylo s Tuningem - vybral sis ho jako téma záměrně?
Z celého cyklu na mě shodou okolností zbyly, respektive mi byly nabídnuty, právě díly Skinheads a Tuning, které nikdo nechtěl točit. U Skinhead jsem to moc nechápal, protože se mi to zdálo jako velmi dobrá výzva, u Tuningu to trošku chápu, protože na tohle téma už vznikl film, který natočil Martin Dušek (K oblakům vzhlížíme – pozn. red.) a vzhledem k tomu, že většina režisérů Kmenů je z té generace, do které patří i Dušek, tak možná měli pocit, že by to zdvojovali... Anebo to někomu přišlo jako banální téma. Tuning je zvláštní v tom, že na rozdíl od skinheads, kteří jsou opravdu „kmen“, fungujou tam hierarchie, bratrství.... tak tuning je, s nadsázkou řečeno, takové luxusnější sbírání známek. Je to velmi individuální věc, člověk přetváří k obrazu svému stroj, a pak se jede na závody nebo přehlídky, ukázat se. Tuningáři nemají hierarchii, děli se spíš podle toho, jaké úpravy na svých strojích dělají – estetické, funkční a výkonnostní, typy aut... Nejsou tam vysloveně kmenové vazby, je to spíš individualistická zábava.
Tuning - z natáčení.
Lidovky.cz: Říkal jsi, že na tebe tohle téma trochu zbylo. Takže dřív si s tuningáři nepřišel do styku, až kvůli natáčení?
Vůbec! Já jsem si už v osmnácti udělal řidičák a poznal jsem, že auto a já spolu nekomunikujeme, že to je pro mě cizí jazyk. Po řidičáku jsem vyjel jednou a pak jsem dvaadvacet let neseděl za volantem. Jsem typický pěšák, u auťáku poznám, kde je motor – a občas se i spletu... Značku auta poznám podle loga na kapotě. Takže jsem v tom byl trošku jako mimozemšťan. Ale právě to mi přišlo jako dobrá výzva. Já jsem si už na začátku projektu, kdy jsme byli jen čtyři režiséři, vybíral kmeny, které jsou mi zkušenostně vzdálené, protože mi přišlo zajímavé to dobrodružství. Že přijedu doprostřed pralesa, do vesnice, kterou vůbec neznám, a musím se naučit s nimi komunikovat. Člověk musí hodně poslouchat, následovat „domorodé“ rituály, a při tom si dělat poznámky. Tenhle etnografický přístup se mi zdál zajímavý. Vzhledem k tomu, že s tím nemám nic společného, tak mi to otevřelo cestu ptát se i na banality, auta jsou pro mě jakési zvláštní bytosti. Je to pro mě vždycky otisk majitele, avatar, android... Já přitom nejsem naprogramovaný na to, abych řídil stroj rychlejší než jsem sám.
Lidovky.cz: Ani kolo?
Vlastně i kolo – přehazovat rychlosti už mi dělá problém.
  |
Lidovky.cz: Jaká byla konkrétně tvoje metoda, jak jsi přistupoval k tématu?
Moje základní metoda je, že mi nic lidského není cizí. Takže já se snažím najít styčné plochy. A těmi tady byla vášeň. Tuning je velká vášeň, navíc náročná a drahá, takže musí být opravdu silná. Točil jsem to o lásce, vášni, sexu... což jsou věci, kterým každý rozumí. Celý film má takové orgasmické vlny. Ale spíš je to opravdu film o lásce a vášni. Myslím, že si v tom každý může najít svoje.
Lidovky.cz: Co mají společného zástupci tuningu, podle tebe?
Právě to, že auťáky jsou pro ně kámoši, živé bytosti, a podle se k nim chovají, i když každý třeba na jiné úrovni. Třeba Jan Starosta, jeden z představitelů filmu, který dělá výkonnostní tuning na luxusních mustangách, je už v knize Kmeny jako jeden z portrétovaných, a Cvoka jsme si vybrali jako představitele rat-tuningu, to znamená takového skoro punku. Rat-tuning je specifická oblast tuningu, mají schválně rezavé šunky, byť třeba s výbornými motory, na kterých se vyblbnou. Zápal ale mají všichni „tuningáři“ podobný.
Krása může mít mnoho podob aneb motor jako umělecké dílo.
Lidovky.cz: Nezatoužil jsi obnovit řidičák, díky téhle exkurzi do světa motorů?
Vůbec ne, jsem o tom naprosto přesvědčený. Obdivuju i jiné lidské vášně a dovednosti, a nemusím je sám dělat. Stejně to mám s tuningem. Vždyť já jsem prostopoval mládí! Na místě spolujezdce se nebojím, ale motorista ze mě nikdy nebude.
Lidovky.cz: Rodil se tvar filmu až ve střižně, nebo jsi měl koncept připravený? A co práce s hudbou, která je ve filmu hodně výrazná?
O hudbě jsem věděl, ještě než jsme se vůbec o tuningu bavili. Atom TM je génius, se spoustou pseudonymů, které používá pro různé typy muziky, a jeho písničku Ich Bin Meine Maschine jsem znal už předtím a jakmile se řeklo tuning, tak se mi to okamžitě spojilo. „Jsem svůj vlastní stroj“ - tím se vlastně řídil můj úhel pohledu, když jsem natáčel. Líbil se mi motiv, že auto je jakési vylepšení těla, díval jsem se na ně jako na speciální typ androidů. Tlukot srdce, řvaní motorů, auto jako bytost...
Podívejte se na ukázku z dílu Tuning, který na ČT uvidíte ve středu 29. 4. od 22.00:
