Zapomenuté poklady. Výstava připomíná ostravskou architekturu okouzlenou Bruselem

Velkolepý úspěch prezentace Československa v Bruselu představil světu hravý styl, na hony vzdálený šedi, která postupně přibývala na sídlištích. „Bruselský styl, to je hlavně spolupráce architektů a výtvarníků, kteří vytvářeli interiér i exteriér. Každá stavba byla propracovaná do nejmenších detailů, bruselský styl můžete vidět i ve vybavení domácnosti nebo kanceláří. Pár designových kousků nám do expozice zapůjčil David Vávra,“ říká Tadeáš Goryczka, který je spoluautorem výstavy.

Zničené poklady

Kolektiv architektů a kurátorů prezentuje přehled staveb, které vznikaly na Ostravsku od konce 50. let až do 70. let. Jednotlivé objekty jsou představeny na historických i současných fotografiích. Návštěvník výstavy tak může sledovat, jak se bruselskému stylu dařilo na Ostravsku. Rok co rok vznikaly další kancelářské budovy, kulturní domy či nádraží. „Bohužel řada těchto objektů je poničena necitlivým zásahem investora. Velmi zajímavá je kancelářská budova, které se říká Černá perla, v Ostravě-Porubě. To byl jeden z prvních věžáků, s nádhernou skleněnou fasádou a střechou ve tvaru vlaštovky. Objekt by si zasloužil rozhodně větší péči, než tomu je doposud,“ říká Goryczka, který s kolegy z občanského sdružení Kabinet architektury již sedm let představuje výstavy o našich i zahraničních autorech.

„Právě architekti jsou někdy víc na vině než investoři. Hlavně ti mladí, kteří chtějí při rekonstrukci historických budov za každou cenu zanechat viditelnou a nesmazatelnou stopu. Takhle třeba kolega architekt, který provedl přestavbu hlavního nádraží v Ostravě, které bylo celé v bruselském stylu podle architekta Lubora Laciny, až po několika měsících objevil knihu o Expu 58 a došlo mu, v čem je hodnota tohoto stylu…“ říká Goryczka.

Hlavní nádraží Ostrava.

Řadu let se vedou diskuse o nádraží v Havířově, které je další ukázkou bruselského stylu. Architekt Josef Hrejsemnou navrhl nádražní budovu v letech 1964–1969 ve spolupráci se sochařem Václavem Urubou. Odborníci i laická veřejnost usilovali o to, aby byla stavba zapsána na seznam kulturních památek, letos však ministr kultury Daniel Herman návrh zamítl. „V nádražní hale je mozaika vytvořená na míru pro tento prostor. Mozaika má milionovou hodnotu. Pokud ji někdo odstraní, bude to nenahraditelná ztráta,“ říká Jaroslav Němec, další z kurátorů výstavy. O něco lepší osud mají městské lázně v centru Ostravy, které vytvořil architekt Jan Chválek s týmem ostravského Stavoprojektu. Elegantní stavba z roku 1957 s proskleným průčelím a sloupy ve tvaru V podpírajícími venkovní terasu před vnitřním bazénem. Hlavní vchod byl osvícen neony ve tvaru vln. „Touhle výstavou chceme ukázat hlavně to, že tady na Ostravsku jsou úžasné architektonické poklady. Naštěstí se situace trochu zlepšuje, čas od času se na nás obracejí investoři a zajímají se, jak takovou stavbu opravit,“ uzavírá Martin Strakoš, třetí kurátor výstavy.

Brusel... na Ostravsku, Galerie výtvarného umění Ostrava, do 30. srpna