Švédský premiér zachráncem. V Praze poznával komunismus, sňatkem Češce umožnil emigraci

Olof Palme přijel do Československa soukromě. Bylo krátce po únoru 1948 a on chtěl poznat, jak vypadá komunismus v praxi. Navíc v zemi, jež byla na rozdíl od jiných států, které sovětský systém vlády přijaly, až dosud považována za západní a podobnou Švédsku.

Švédové asi našli zbraň, kterou byl zastřelen Palme

Jako záminku využil zasedání Mezinárodního svazu studentstva. Dívka ho provázela městem a pomáhala jako tlumočnice. Po několika dnech pozvala Palmeho do dvoupokojového malostranského bytu s kuchyní a malou pavlačí, ve kterém s maminkou bydleli.

Jmenovala se Jelena Rennerová a sympatickému Švédovi vypravovala o osudu tisíců československých vysokoškoláků vyloučených z fakult. Pocházela z politicky angažované rodiny – její otec Jan Renner, člen Národně-demokratické strany působil jako právník a poradce prvního československého premiéra Karla Kramáře. Dědeček z matčiny strany – Josef Seifert byl senátorem. Bratr Jan Renner vedl po válce Klub lidových akademiků, jedinou nesocialistickou studentskou organizaci, která zůstala povolena. Emigroval hned po únoru a v červnu osmačtyřicátého roku založil v Paříži Svaz československých svobodných studentů.

Olof Palme je postupem komunistů zděšený. A dívce, kterou očividně nečeká v Československu žádná smysluplná budoucnost, nabídne pomoc. Má nápad. Uzavře s ní formální sňatek.

Umožní jí emigrovat.

Fotografie zachycující Malou Stranu z knihy Dana Hrubého Pražské příběhy.

Svatba na dálku a atentát

Jaké byly další osudy Olofa Palmeno a Jeleny Rennerové?

Podle švédského historika Henrika Berggrena skutečně uzavřeli sňatek. Stalo se tak na dálku, pravděpodobně korespondenčně, v prosinci 1948. V době, kdy byl Palme na studentském setkání v Londýně. Poté, co československé úřady manželství zaregistrovaly, Jelena odjela. Olof Palme ji ve Stockholmu obstaral bydlení a formální svazek oba udržovali až do roku 1952. Dostatečně dlouho, aby Jelena neohrozila - prozrazením účelovosti - příbuzné v komunistickém Československu.

Moderní dějiny na Malé Straně Okolnosti, za nichž se Olof Palme s Jelenou Rennerovou seznámili, popisuje Dan Hrubý v knize Pražské příběhy, Na cestě Malou Stranou, která vychází právě v těchto dnech. Autor postupuje malebnou pražskou čtvrtí dům od domu, ulici od ulice. Objevuje dosud neznámé a nepopsané osudy, spojuje jména s domy, v nichž dotyční žili. Vypravuje příběhy, jež se pro svou dramatičnost jeví takřka smyšleně. Jenže jsou skutečné... Jak prožil svou poslední noc Vladimír Boudník? A jaké peklo panovalo za zdmi Werichovy vily? Proč se v krásné čtvrti zabíjelo a proč zde končil nejeden život sebevraždou? Čtenář se v knize dozvídá odpovědi. Ty doplňuje unikátní obrazový materiál stovek dosud často nepublikovaných fotografií, to vše v působivé grafické úpravě Heleny H. Zahrádecké. Obal knihy Dana Hrubého Pražské příběhy.

Pak se rozvedli.

Jelena Palme vystudovala lékařství a v roce 1959 se znovu provdala. Tentokrát za slavného švédského pediatra profesora Rolfa Zetterströma. Ten se později stal členem Akademie věd i Výboru pro udělování Nobelových cen za lékařství a fyziologii. Pomáhal v řadě rozvojových zemí a prosadil také zákon, který zakazuje ve Švédsku fyzické tresty dětí. Společně měli tři děti – nejstarší dcera se jmenovala jako maminka, Jelena.

Také Olof Palme se znovu oženil. V roce 1956 si vzal svou druhou ženu Lisbeth. Jeho další osud je vcelku známý. V roce 1969 se stal předsedou švédské sociální demokracie a v následujících letech dvakrát úřadoval ve funkci předsedy vlády. Poprvé v letech 1969 – 1976, podruhé od roku 1982.

Osmadvacátého února 1986 byl při návratu z kina zavražděn. Postřelena byla i manželka Lisbeth. Přežila. Vrah nebyl nikdy vypátrán.

První premiérova žena, Češka Jelena Zetterström žije dodnes na předměstí Stockholmu. S novináři ani historiky nekomunikuje.