Ženský svět bez patosu a uctívání. Luskačová, Hammidová, Tereza z Davle v galerii Art in box

Kurátorka Nadia Rovderová vybrala práce osmnácti tuzemských i zahraničních fotografek a prezentuje jejich pohled na ženy. „Dívají se na ně jinak, není v tom ten obdiv a uctívání, jako například u Františka Drtikola nebo Stanislava Tůmy, kteří vnímají ženy hlavně jako krásný objekt. Fotografky na sebe i na své okolí pohlíží s větším nadhledem, v jejich snímcích je ironie a humor, neberou se prostě tak vážně.“ říká Rovderová o tematické výstavě v galerii Art in Box.

Sólo pro ženu. Fotografka Hella Hammidová je autorkou aktu z 80. let. Z výstavy Feminine!.

Osmdesát fotografií rozdělila do dvou výstavních sálů. Hlavní část výstavy nabízí rozmanitý výběr, návštěvník nahlíží do světů, které důvěrně zná, ale vidí i takové, kam je vstup zapovězen. Vidí fotografie Libuše Jarcovjákové a její divoké večírky v 80. letech v Praze. Voyersky pozoruje milenecké dvojice v obývacích pokojích, sleduje veselé slečny i rozverné pány. Dívá se na začátky i konce, kdy se jde spát až nad ránem. Euforie a vystřízlivění se stále opakuje a nikdo nemá dost, nikdo se nestydí, nic nezastírá před okem fotoaparátu. O deset let později je ve společnosti jiná euforie, kterou nám představuje Dana Kyndrová. Vidí striptýzové vystoupení v hospodě na předměstí, zkoumá vyšlechtěnou dámu kulturistku a obdivuje čarokrásnou dívku v cirkusové manéži.

Svět dětství a dospívání prezentuje Markéta Luskačová, která odjela v 70. letech do Anglie. Na jejích fotografiích z Londýna jsou ještě děti, ještě malé slečny. Zatím si hrají před domem, soupeří spolu, hašteří se, ale brzy už tenhle čas nevinnosti skončí. Dospívání a vlastní přeměny a proměny sledujeme na snímcích Miloty Havránkové, která měla vloni retrospektivní výstavu v domě U Kamenného zvonu (kurátorkou byla Nadia Rovderová). Havránková nás vede nemilosrdnou cestou dospívání kupředu. Obrací fotoaparát proti sobě i proti ostatním, bez slitování.

Nostalgická i ironická je Suzanne Pastor a její série obtisknutých fotovzpomínek, které nikdy nemizí. Působivá je také kolekce Michelle Adlerové, která si všímá stereotypů kolem nás a v nás. Vidí malé, rozdrásané jizvy, které se nezahojí. Pozoruje je na ženách v metru. Jak pokorně čekají, v tuto chvíli, v tento den. Čekají celý život a nikdy se nedočkají. „Kolekci v menším výstavním sále jsem nazvala Feminine Vintage. Jsou zde vedle sebe snímky slavných fotografů, například Františka Drtikola, Jaroslava Rösslera či Stanislava Tůmy. Jejich práce ukazují ženu jako dokonalý, nedostižný objekt krásy. Proti nim jsou snímky Evy Fukové a Helly Hammidové, která fotografovala ženy, které vzdorují nepřízni osudu. Není divu, že jeden z jejích nejslavnějších snímků se jmenuje Bojovnice a zobrazuje ženu po amputaci prsu, hrdou a vznešenou,“ říká Rovderová.