Když někde v neinformované společnosti prohlásím za jeden z nejlepších českých hudebních festivalů pod širým nebem Besedu u bigbítu, vidím v očích naslouchajících nedůvěru. A přiznávám, že sám se dost ošívám. Ten název je fakt divný. Je to zřejmě variace na takzvané folklorní „besedy u cimbálu“, a ten „bigbít“ tam zakladatelé dali prostě proto, že festival jako tradičně rockový před čtyřiadvaceti lety začínal.
Jenže stejně jako zakladatelskou generaci vzal čas a jiné starosti, dneska už na programu to, čemu se v užším smyslu tím prapodivným českým slovem bigbít říká, nenajdete.
Beseda u bigbítu je totiž festival, na němž se potkávají žánry jako málokde. Elektronika střídá soudobý folk, alternativní experimentální rock si podává ruku s aktuálními odrůdami jazzu, sofistikovaný moderní pop se hraje na stejné scéně jako folklor.
A to všechno v obvykle velmi zajímavém provedení kapel, jež většinou nejsou slavné, často dokonce ani známé, ale o to je hledačská dramaturgie chvályhodnější.
Největším zahraničním jménem letošního ročníku jsou norští Jaga Jazzist, jejichž vystoupení bude prý pro pořadatele splněným snem. Kromě nich tu zahraje třeba americko-indická písničkářka Shilpa Ray, dánští Blondage, belgičtí Go March nebo slovenští Longital. Ty všechny, a mnohé další doplní český výkvět v čele s – jak jinak – Květy, dále Kittchenem, Please The Trees nebo Ghost of You. Plus řada dnes možná „bezejmenných“, kvůli nimž ale stojí za to se sem vydat.
I když je to lán cesty. Jde totiž patrně o nejvýchodněji položený český festival, ze slováckého Tasova je to do slovenské Skalice vzdušnou čarou skoro stejně daleko jako do Veselí nad Moravou. Ale zkuste to. Kromě popsaného tam totiž čeká i příjemné prostředí topolového hájku, milí lidé a v neposlední řadě lahodné domácí pálenky. Jsme přece přímo v jejich kraji.