Při pondělním vystoupení se statečně popral s počáteční hlasovou indispozicí a nenechal se příliš rozhodit ani trestuhodným selháním pořadatelů, kteří uprostřed programu nechali diváky v první řadě, aby se handrkovali o místa. Své vystoupení jen velmi mírně lokalizoval – nemohl samozřejmě nechat bez povšimnutí obskurní prostředí bývalého „Pakulu“. A připomněl také pražská studia svého dědečka, Žida z Maďarska, který později odešel do Mexika.
Jinak ale Louis C. K. nemusí na svém programu na jednotlivých štacích nic měnit – jeho témata, kterým se věnuje už léta, jsou univerzální: láska, sex, rodičovství, smrt a náboženství – to vše ve vyostřených, provokativních a chytrých monolozích, při kterých se sál nepřestává otřásat smíchy. Pro někoho může být část žertů Louise C. K. za hranou dobrého vkusu (ve fyzickém předvádění manuální sexuální stimulace se tradičně vyžívá a dokázal to i v Praze), jinými si však publikum bezpečně získává nazpět.
„Tenhle sál je plný lidí, kteří nespáchali sebevraždu, což je skvělé,“ rozhlédl se po Kongresovém centru a následovala provokativní obhajoba sebevraždy jako prostředku, který vás zbaví všech starostí o budoucnost světa. Nabídl publiku rovnici, podle níž „láska plus čas minus vzdálenost rovná se nenávist“ a předvedl i řadu špičkových hereckých etud, například ve scénce, kdy se v roce 3 lidé baví o tom, kolik je jim let a jak a proč se to vlastně počítá.
Louis C. K. dokázal, že nápady ani energie mu nedocházejí. A že dovede ovládnout prostor skutečně komplexním výkonem. Pokud byli v sále čeští adepti stand-up comedy, kteří zkoušejí štěstí v různých televizních pořadech, bylo pro ně toto vystoupení, doufejme, velkou inspirací – pro většinu z nich pokud možno k tomu, aby svých pokusů okamžitě nechali.
