LN Máte za sebou otevření sezony s Aj Wej-wejovým člunem a za pár dní začne výstava Gerharda Richtera. Jak se vám podařilo tyto slavné umělce získat?
Na počátku jsou vždy osobní setkávání, která se postupem času vyvinou z formálního vztahu do vzájemné důvěry, porozumění a sympatií. Anebo také ne... V těchto dvou případech tomu tak ovšem bylo a jedině za splnění této podmínky lze dosáhnout výjimečného výsledku. Projekt Aj Wej-weje otevírá aktuální uprchlické téma, které v naší části Evropy silně rezonuje, většina společnosti se ovšem k němu staví rezervovaně, pokrytecky až xenofobně. A právě proto jsme považovali za nutné tento mnohavrstevný problém otevřít, aniž bychom však předkládali jednoduchá řešení. Ta ani neexistují. Cesta lidí za svobodou a mírem je srozumitelná a provází lidstvo odjakživa. My jenom chceme říct, že neexistuje ono MY a ONI. Jsme všichni lidé, jenom někteří z nás nemají to štěstí žít v klidu a blahobytu západního světa. A pokud potřebují pomoc, je naší povinností – v tradici západní křesťanské civilizace – ji poskytnout. A jiné bylo setkání s Gerhardem Richterem, i když stejně jedinečné a obohacující.
LN Řekla bych, že ti dva musejí být jako den a noc, nebo se pletu?
Vůbec ne. Spolupráce se dvěma osobnostmi tak odlišných temperamentů je nesmírně vzrušující. Aj Wej-weje vyznačuje otevřenost a upřímná komunikativnost, povahou je extrovert, mediálně nadmíru zdatný a obklopený početným týmem spolupracovníků. Tomu odpovídá i umělecký jazyk stavějící na monumentálních apelativních gestech, na práci s emocemi, jimiž se snaží upoutat pozornost a tlumočit svá poselství.
Frank Underwood a jeho Dům z karet. Vyšla knižní předloha oblíbeného seriálu |
Gerhard Richter je introvertní, křehká osobnost hlubokého váhajícího intelektu. Pro jeho umělecké vyjadřování je příznačný systém exaktně promýšlených kroků. Nic neponechává náhodě, ačkoliv se to může zdát. Z hlediska umělecké praxe spíše solitér bez rozsáhlého provozního zázemí. Dvě výjimečné osobnosti současného světového umění, a přitom tak zcela rozdílné.
LN Gerharda Richtera jste poznal blíž, jezdil jste za ním do Německa, do Kolína. Jaký je to člověk?
Absolutní puntičkář, jenž se výstavním konceptem zabývá dlouze a do posledního detailu. Pražská výstava mu hodně ležela na srdci a jsem rád, že do její podoby podstatně promlouval. V jeho věku to je úctyhodný výkon.
LN Jak jste výstavu koncipovali, je to retrospektiva?
Dlouze jsme o tom přemýšleli a nakonec jsme se rozhodli pro retrospektivu. I proto, že Richterova tvorba není v Česku tolik známá. Kromě jediné práce, kterou je Onkel Rudi v památníku v Lidicích. Neznamená to, že se otrocky držíme časové linie, v koncepci máme i řadu tematických exkurzů, které, jak věřím, budou návštěvníky hodně bavit. Rozhodně to je fascinující zážitek, dívat se na Richterovu tvorbu jako na celek, od raných 60. let, kdy po útěku z východního Německa namaloval své první obrazy ve svobodných podmínkách, až do posledních prací z roku 2016. Disponuje obrovskou paletou výrazových prostředků a v jeho tvorbě nalezneme vedle sebe realisticky provedené malby, často vytvořené na základě fotografií, které systematicky shromažďoval, přes krajiny, zátiší, květiny a portréty k sugestivním monochromním obrazům a expresivním a geometrickým abstrakcím. Richter tak svou tvorbou osobitě komentuje vývoj světového malířství 20. století. Nabízí pohled na osobně motivované kompendium moderního a současného umění a zároveň empaticky reflektuje společenskou a politickou situaci. Jako projekční plochu využívá často vlastní rodinu, jejíž jedna část skončila v koncentračních táborech a druhá aktivně sloužila nacistickému režimu. Z toho také pramení jeho intenzivní potřeba vyrovnat se s problematickou minulostí, ta je u něj opravdu silná.
LN Kde jste sehnali na tak nákladné výstavní akce peníze?
Výstavní projekty NG, zvláště ty, které mohou zaujmout na mezinárodní scéně, rozhodně nejsou zadarmo – rozpočty se pohybují v řádech desítek milionů korun. Oba zmiňované projekty mezi ně rozhodně patří. Peníze pocházejí především z mimorozpočtových zdrojů – od soukromých sponzorů a partnerů NG. Čím kvalitnější výstava, tím více přitáhne návštěvníků a tím větší jsou pak i příjmy. Za dva a půl roku mého působení v NG jsme více než zdvojnásobili počet návštěvníků, loni jsme překročili hranici 700 000. S tím souvisejí i stoupající příjmy z dalších aktivit, např. z prodeje knih a vlastních výrobků či z komerčních pronájmů.
