Lidovky.cz

V noci zemřel po delší těžké nemoci uznávaný český dirigent Jiří Bělohlávek

Kultura

  9:56aktualizováno  10:45
V noci zemřel po dlouhé těžké nemoci uznávaný český dirigent Jiří Bělohlávek. Bylo mu 71 let.

Dirigent Jiří Bělohlávek foto: MAFRA - Radek Kalhous

Už na začátku ledna se objevily spekulace o Bělohlávkově zdravotním stavu. Česká filharmonie se ale k tomuto tématu nechtěla vyjadřovat. Za svoji soukromou věc to považoval také dirigent Bělohlávek. Šéfdirigent a umělecký ředitel ČF Bělohlávek na začátku ledna podepsal na dalších šest let smlouvu s Českou filharmonií. V čele nejznámějšího tuzemského orchestru stál už čtyři sezony. Ve funkci tak měl setrvat do sezony 2021/2022.

„S hlubokou lítostí oznamujeme, že dnes ráno zemřel po statečném boji s těžkou nemocí šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie, profesor Jiří Bělohlávek,“ napsala Česká filharmonie na Facebooku. „Po dohodě s rodinou, které Česká filharmonie vyjadřuje svou upřímnou soustrast, budou okolnosti posledního rozloučení oznámeny později. Do té doby nebudeme poskytovat žádné další informace,“ doplnila.

„Je především jeho zásluhou, že Česká filharmonie za posledních pět let zažila mnoho mimořádných úspěchů a znovu si vydobyla respektované postavení doma i v zahraničí – stala se vpravdě národním orchestrem, opět pronikla na pódia nejprestižnějších světových koncertních sálů a realizovala řadu oceňovaných nahrávek. Nejen Česká filharmonie, ale celá naše země odchodem Jiřího Bělohlávka přichází o člověka mimořádných uměleckých i osobních kvalit,“ cituje server iDnes.cz mluvčího České filharmonie Luďka Březinu.

Své kondolence poslal přes sociální síť rodině Bělohlávka a České filharmonii i Londýnský symfonický orchestr.

Kvůli zdravotním důvodům Bělohlávek navrhl už v květnu pořadatelům Pražského jara, aby jeho festivalový program plánovaný na 22. května převzal dirigent Petr Altrichter.

Václav Havel a Jiří Bělohlávek
Lovec s taktovkou. Pilně jsem pracoval a nyní sklízím ovoce, říká dirigent...

Kdo byl Jiří Bělohlávek

Jiří Bělohlávek se ve světě klasické hudby prosadil precizností, kvalitou i důrazem na interpretace českých skladatelů. „Hudba je smysl mého života. Já dokonce pociťuju radost, i když si noty jenom čtu,“ řekl jednou Bělohlávek, jenž v roce 2012 převzal jako šéfdirigent Českou filharmonii, kterou přivedl na důležitá světová pódia. Ještě letos v lednu podepsal novou šestiletou smlouvu, v té době už ale bojoval s vážnou nemocí. Dnes ve věku 71 let zemřel.

„Vnímám a přijímám nabídku pokračování mé činnosti v čele orchestru České filharmonie jako výraz obecného uznání naší společné práce uplynulých čtyř let,“ řekl letos v lednu Bělohlávek, když se filharmonii upsal na dalších šest let.

Šéf proslulého londýnského Symfonického orchestru BBC z let 2006 až 2012 byl známý dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby. Gentleman vždy zachovávající dekorum byl také fanatikem dokonalé přípravy. „Dirigování je vysoká škola diplomacie,“ řekl jednou Bělohlávek, který o sobě tvrdil, že je povahou introvert a povoláním absolutní extrovert.

Dirigent má mít dostatek pevnosti, aby uměl svou představu sdělit a vyžadovat, ale zároveň má mít i dostatek empatie, aby uměl reagovat na citlivou situaci, která může nastat, tvrdil umělec, jehož práci ocenila například i královna Alžběta II., která mu před pěti lety udělila „za službu hudbě“ Řád britského impéria. Václav Havel Bělohlávkovi v roce 2001 propůjčil medaili Za zásluhy, pražská AMU mu loni udělila čestný doktorát.

Bělohlávek byl také prvním dirigentem, jemuž se po legendárním Herbertu von Karajanovi podařilo získat prestižní cenu Gramophone Award za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech. V roce 2012 ji získal za nahrávku symfonií Bohuslava Martinů a o rok později za hudební báseň Pohádka léta Josefa Suka.

Českou filharmonii řídil Bělohlávek prvně už ve čtyřiadvaceti letech jako asistent tehdejšího šéfa Václava Neumanna, stálým dirigentem se stal v roce 1981 a funkci šéfdirigenta převzal v roce 1990. Po dvou letech byl vynucený odchod a způsob, kterým se přerušení vzájemné důvěry se členy orchestru odehrálo, pro Bělohlávka zklamáním. Část orchestru si odhlasovala jako nového šéfa Gerda Albrechta a Bělohlávek rezignoval. S filharmonií ale nikdy nepřestal spolupracovat.

Dlouhá desetiletí také vystupoval s předními evropskými a severoamerickými orchestry. Patří mezi ně například Symfonický orchestr BBC, Rotterdamská filharmonie, řídil i Berlínskou a Newyorskou filharmonii, Orchestr lipského Gewandhausu, Bostonský symfonický orchestr nebo Vídeňské filharmoniky. Pravidelně též dirigoval operní inscenace, ať už ve Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře či Královské opeře v Covent Garden.

Hluboký vztah poutal Jiřího Bělohlávka k mnoha dílům známých i méně známých českých skladatelů, zejména Dvořáka, Janáčka a Martinů. V roce 2004 "dobyl“ s Janáčkovou Káťou Kabanovou největší operní metu, newyorskou Metropolitní operu. V únoru 2007 se tam vrátil opět s Janáčkem, s Její pastorkyní, v březnu 2009 s Dvořákovou Rusalkou. Vedle toho měl zvláštní vztah třeba k repertoáru britskému.

Pražský rodák (24. února 1946) začínal jako violoncellista, ale záhy u něj převládlo dirigování. Už za studií na AMU, které dokončil v roce 1972, se stal finalistou Karajanovy dirigentské soutěže. Samostatně začínal Bělohlávek u Státní filharmonie Brno. Od roku 1977 vedl 12 let Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a naplňoval svou „vidinu vytvoření konkurenčního ansámblu výkonnostně srovnatelného s Českou filharmonií“.

Po dvouletém šéfování ČF vytvořil z mladých hudebníků v roce 1994 Pražskou komorní filharmonii, kterou vedl až do roku 2005. Od roku 1995 též vyučoval dirigování na Hudební fakultě AMU, kde vychoval řadu výborných dirigentů mladé generace - Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila či Tomáše Hanuse.

Ne vždy se ale všechny záměry zdařily. Nesplnění dohodnutých podmínek znamenalo, že v roce 1997 odmítl místo šéfa opery Národního divadla, stejně jako v roce 2004 odešel z funkce designovaného uměleckého ředitele Slovenské filharmonie.

Bělohlávek byl ženatý, měl dvě dcery.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.