Je to stále dokola: když jim nešel fotbal a hokej, vymohli si ještě košíkovou, když nezabodovali v ní, přišli s házenou a nyní to zkoušejí s gorodkami.
Z průzkumu pro Lidové noviny ovšem vyplývá, že Václav Klaus by hypotetického Antiklause porazil na jakémkoli hřišti. Že totožnost vyzývatele dosud neznáme? No právě. Asi polovina veřejnosti se sice domnívá, že by současný prezident měl být vystřídán - jenže kým? Antiklause přijatelného pro voliče lidovců, sociálních demokratů a komunistů - ti jsou nejvíce protiklausovsky zaměření - je obtížné si představit, Klause naopak snadné. Lepší ďábel, kterého znáte, než ten, kterého neznáte.
Zvlášť když se toho ďábla zas tolik nebojíte - celým 60 procentům respondentů na Klausovi nic nevadí. To je pozoruhodný výsledek u prezidenta, jehož jméno se tradičně pojí s přívlastkem „arogantní“. Také to ukazuje, že deklarovaná potřeba Klause vyměnit nemusí být tak žhavá - pro leckoho má jen podobu jakéhosi svrbění. Proměnit je v intenzivní, aktivní podporu by dokázal jen velmi atraktivní soupeř, a tím Paroubkův kandidát postrádající pohlaví i rysy obličeje není.
Připočtěme k tomu převahu, kterou bude zkušený Klaus mít v taktice a tahu na bránu nad lepenkovým Antiklausem, ať už jeho roli zaujme kdokoli, a dospíváme k nikoli překvapivému závěru, že Klaus je favorizovaným kandidátem v přímých i nepřímých volbách. Snad jediným pozoruhodným zjištěním je, že nejvíce Klaus vadí lidoveckým voličům, jejichž reprezentace se ke Klausovi kloní, zatímco voliči zelených, pro jejichž politiky je odpor vůči Klausovi přímo definiční hodnotou, s ním nemají problém. Slova o machinacích stranických sekretariátů, které nechtějí lidu umožnit zvolit na Hrad toho, koho chtějí, je tedy třeba pronášet obezřetně.
Z průzkumu pro Lidové noviny ovšem vyplývá, že Václav Klaus by hypotetického Antiklause porazil na jakémkoli hřišti. Že totožnost vyzývatele dosud neznáme? No právě. Asi polovina veřejnosti se sice domnívá, že by současný prezident měl být vystřídán - jenže kým? Antiklause přijatelného pro voliče lidovců, sociálních demokratů a komunistů - ti jsou nejvíce protiklausovsky zaměření - je obtížné si představit, Klause naopak snadné. Lepší ďábel, kterého znáte, než ten, kterého neznáte.
Zvlášť když se toho ďábla zas tolik nebojíte - celým 60 procentům respondentů na Klausovi nic nevadí. To je pozoruhodný výsledek u prezidenta, jehož jméno se tradičně pojí s přívlastkem „arogantní“. Také to ukazuje, že deklarovaná potřeba Klause vyměnit nemusí být tak žhavá - pro leckoho má jen podobu jakéhosi svrbění. Proměnit je v intenzivní, aktivní podporu by dokázal jen velmi atraktivní soupeř, a tím Paroubkův kandidát postrádající pohlaví i rysy obličeje není.
Připočtěme k tomu převahu, kterou bude zkušený Klaus mít v taktice a tahu na bránu nad lepenkovým Antiklausem, ať už jeho roli zaujme kdokoli, a dospíváme k nikoli překvapivému závěru, že Klaus je favorizovaným kandidátem v přímých i nepřímých volbách. Snad jediným pozoruhodným zjištěním je, že nejvíce Klaus vadí lidoveckým voličům, jejichž reprezentace se ke Klausovi kloní, zatímco voliči zelených, pro jejichž politiky je odpor vůči Klausovi přímo definiční hodnotou, s ním nemají problém. Slova o machinacích stranických sekretariátů, které nechtějí lidu umožnit zvolit na Hrad toho, koho chtějí, je tedy třeba pronášet obezřetně.