Kdyby nějaký logik hledal text k drobné studii o nekonzistentnosti výpovědí, nepohrdl by rozhovorem Renaty Kalenské s Kateřinou Jacques. Zpovídaná se chvályhodně upřímně přizná, že netouží být ministryní školství, mládeže a tělovýchovy, protože se v této oblasti necítí být expertkou. Klidně však mezi viníky kritické situace s čerpáním evropským fondů zařadí Petru Buzkovou. Zjevně nevychází z analýzy konkrétní situace, ale co se zcela zjevným úmyslem řekl premiér Mirek Topolánek. Předsedkyně poslaneckého klubu zelených k tomu poté jedním dechem dodá: „Pokud ztratíte lidi, kteří zajišťují kontinuitu a mají znalost věci, je to problém.“ Domyslíme-li tento výrok, nemusel mít tým Petry Buzkové s čerpáním takové problémy. Tak proč zelení v personální politice následují ODS? Ta „noc dlouhých nožů“ nejčastěji zdůvodňuje americkou praxí. Zvítězí-li tam prezident z jiné politické strany, než z jaké byl dosavadní, obvykle se personálně vymění celá administrativa. Přitom se zapomíná, že to není praxe ve světě obvyklá. Nemluvě o tom, že v USA nikdo nenarušil kontinuitu svobodné výměny politických garnitur, kdežto my se stále potýkáme s personálními důsledky půlstoletí totalitních a autokratických režimů. Zelení si v personální politice počínají neracionálně i z vlastní iniciativy. Stačí připomenout výměnu organizačního týmu mistrovství světa v lyžování v roce 2009. Rozhodující slovo přitom měla právě ministryně Dana Kuchtová. Z toho může zelené ještě hodně bolet hlava.
Kateřina Jacques se některými výroky blíží politikům, kteří by dali království za bonmot. To když posuzuje velkorysost odstupující ministryně, která mohla bojovat za svůj post jako Jiří Čunek: „Dana se ale rozhodla obětovat královnu za pěšáka.“ Tedy sebe za svého náměstka Jaromíra Soukupa. Kateřina Jacques by se neměla před veřejností tvářit, že neví, proč ho Dana Kuchtová odvolat nemohla. Potěšeni určitě budou desítky jiných náměstků, kteří jsou považováni za pěšáky, kdežto jejich šéfstvo za krále a královny. Jako by ti, kdo jen trochu znají naši politickou scénu, nevěděli, že někteří náměstci znalostí resortu stračí své ministry do kapsy.
Kateřina Jacques by mohla zaujmout i češtináře. A to nejen tímto výrokem: „Nejsem jmenovaná Bursíkem. Jsem vygenerovaná primárkami.“
Kateřina Jacques se některými výroky blíží politikům, kteří by dali království za bonmot. To když posuzuje velkorysost odstupující ministryně, která mohla bojovat za svůj post jako Jiří Čunek: „Dana se ale rozhodla obětovat královnu za pěšáka.“ Tedy sebe za svého náměstka Jaromíra Soukupa. Kateřina Jacques by se neměla před veřejností tvářit, že neví, proč ho Dana Kuchtová odvolat nemohla. Potěšeni určitě budou desítky jiných náměstků, kteří jsou považováni za pěšáky, kdežto jejich šéfstvo za krále a královny. Jako by ti, kdo jen trochu znají naši politickou scénu, nevěděli, že někteří náměstci znalostí resortu stračí své ministry do kapsy.
Kateřina Jacques by mohla zaujmout i češtináře. A to nejen tímto výrokem: „Nejsem jmenovaná Bursíkem. Jsem vygenerovaná primárkami.“