Že je to však stále nedostatečné, dokládá příklad pana předsedy Paroubka. Když poslanecký plat nestačí, když není kam upíchnout spolustraníka, aby si přilepšil, je tu ještě strana.
To, že někteří budou inkasovat náhrady dvakrát, vadí jen úzkoprsým populistům. Přijede-li přední straník třeba na akci Masarykovy dělnické akademie stranickou limuzínou, srdce každého pravého „socana“ zaplesá. Nutnost tohoto opatření nechápou jen závistivci a pravičáci, komunisti se zelenými, kteří populisticky svým funkcionářům samozřejmost v podobě limuzín nepopřávají.
ČSSD je úspěšná a sebevědomá strana, proto by dalším krokem mělo být zavedení příplatků na stravu a nějaké to reprezentační kapesné pro vybrané jedince. Teprve v okamžiku, kdy budou sociálnědemokratičtí bossové absolutně zajištěni, bude jejich boj za chudé a potřebné autentický.
