Pes je zakopán v celkovém pojetí naší státní správy: jakmile je někdo zvolen, protože je v té „jedině správné“ partaji, cítí se oprávněn, v zastoupení „lidu“, rozhodovat o problémech všech oborů. Snad kromě medicíny – tam jde o život.Takže tímto pojetím je Praha jedním z mála velkých měst, které nemá hlavního architekta. Má pouze Útvar rozvoje, ani tam není ředitel architekt, Odbor územního plánu, a Strategický plán, což jsou nesamostatné složky – oddělení magistrátu.
Za minulého režimu, za nesvobody, Praha mněla hlavního architekta, jímž byl napočátku profesor Voženílek, jeden z vedoucích architektů, kteří pro Baťu stavěli Zlín. Tehdy měl jeho útvar panoramata města zabraná z důležitých míst specielní fotokamerou spojenou s nivelačním přístrojem, kterou vlastnil fotograf a učitel na Umělecko průmyslové škole, profesor Chalupníček. V těchto obrovských fotografiích byl zakreslen horizont s udáním jeho přesné nadmořské výšky. Při projektech a soutěžích byl zákres do panoramat povinnou přílohou projektu. ( S těmito snímky předával podrobný návod, jak se přesný zákres do fotografie provádí). Takže debatovat o rušení panoramatu Prahy, bez udání místa pohledu, nebo jestli je něco vidět z Karlova mostu nebylo nutné, každý si to mohl ověřit na fotografii, i ti, co nemají tolik schopností, aby při procházce v těch místech poznali co vidět bude a co ne. Dokonce se ani nemuselo diskutovat, jestli je spíš vidět nižší objekty, nebo ty vysoké z ostatních návrhů.